1) Mýtus ,,Fond z TOP 10 je nejlepší“
V některých médiích jsou zveřejňována jména investičních a podílových fondů s nejlepší výkonností za určité období. Investoři, kteří se rozhodují pouze na základě těchto informací, však dělají velkou chybu, po které může přijít velké rozčarování. Díky změnám podmínek na trhu se totiž málokdy stává, že fondy, které se umístily na předních místech, své umístění zopakují i v následujícím období. Navíc výkonnost fondu je sice důležitá, ale stejně důležité jsou i jiné hodnoty, např. poplatky. Pokud má nejvýkonnější fond vysoké poplatky, je lepší investovat do méně výkonného fondu s nižšími poplatky, takže konečný zisk je vyšší. Potencionální investoři by se proto měli také zajímat o poplatky, statut fondu, manažera fondu, aktuální tržní podmínky a dlouhodobou výkonnost, než o jejich aktuální umístění v TOP 10.
2) Mýtus „Bankovní vklady jsou vždy bezpečné“
Dlouhou dobu byla bankovní depozita považována za nejbezpečnější investici. V posledních letech jsme se přesvědčili, že to není zcela pravda. Největším nebezpečím je samozřejmě likvidace banky, ke které může dojít například z důvodu špatných investičních rozhodnutí banky, nedostatečných kontrolních mechanizmů nebo velkého množství špatných, nedobytných úvěrů. V České republice jsou sice vklady pojištěny, ale jen do určité částky a určitého procenta, proto by měli být investoři opatrní a pečlivě zvažovat výběr banky a diverzifikovat své vklady.
3) Mýtus „Stačí investici správně načasovat a mít štěstí“
Zisk není otázka štěstí nebo načasování, ale především trpělivosti. Krize, která nastala v minulých letech u technologických akciových titulů, i propady po zářijových teroristických útocích nám potvrzují, že v krátkodobém horizontu jsou především akciové indexy velmi nestabilní. Správný investor by se proto neměl nechat znervóznět klesajícími trhy a měl by mít vždy na paměti, že dlouhodobé zisky může přinést jenom dlouhodobá investice. Nikdo, ani nejlepší analytici nedovedou totiž úplně přesně odhadnout vývoj trhů, které ovlivňuje řada zcela nepředvídatelných událostí.
4) Mýtus „Akcie TOP společností jsou zárukou zisku“
U velkého počtu kvalitních akcií může být toto tvrzení pravdivé, ale neplatí vždy. Někdy investor drží akcie příliš dlouho, protože si myslí, že čím déle je bude držet, tím větší bude výnos. Bohužel i ty nejkvalitnější společnosti se mohou dostat do problémů, viz několik telekomunikačních firem v posledních letech, a investor může přijít nejen o potenciální výnos, ale i o svou investici. Je proto nutné i v případě, že investujeme do opravdu kvalitních a často velmi známých firem sledovat vývoj nejen trhu, ale i konkrétní společnosti a patřičně na tento vývoj reagovat.
5) Mýtus „Čísla nelžou“
Přestože jsou subjekty kolektivního investování povinny dodržovat etické principy, každá společnost samozřejmě prezentuje pouze své nejlepší výsledky. Například nějaký podílový akciový fond inzeruje, že měl nejvyšší průměrný výnos za posledních pět let. V reklamě se ale dále nedozvíme, že průměrný výnos za poslední 2 roky byl sotva podprůměrný. Investor by se měl mít vždy na pozoru, protože téměř každý fond dokáže najít ve své historii období, ve kterém byl úspěšnější než konkurence. Reklama je prostě reklama a vždy by se měla brát s rezervou.
6) Mýtus „Akciové fondy mají portfolio složené pouze z akcií“
Zajímají-li vás další informace o fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE nebo na stránce, která je na fondy přímo zaměřena: fondy.idnes.cz
Pokud už jste se rozhodli být trpěliví a odvážnější a investovat do akciového fondu, měli byste vědět, že největší pozice tohoto fondu může být ... hotovost. Jakkoli to zní neuvěřitelně, důvodů pro tento stav je několik. Například fond, který je zaměřen na akcie určitého regionu prostě nemůže nakoupit dostatečné množství akcií, protože nejsou na trhu a má problém s limity. Někteří manažeři se obávají reakcí investorů v dobách poklesů trhů (prodeje podílových listů) a drží velkou část v hotovosti na pokrytí těchto možných nároků. Někteří manažeři se zase obávají, že v období poklesu trhů bude hodnota podílových listů klesat příliš rychle a drží část peněz v hotovosti, aby tento pokles brzdili. Proto u některých akciových fondů se můžeme setkat s téměř 50% podílem hotovosti.
7) Mýtus „Jméno podílového fondu nám říká, do čeho fond investuje“
Jména podílových fondů často obsahují slova „dluhopisový“ nebo „akciový“ ve svém názvu, což by mělo znamenat, že jsou složeny z akcií, případně dluhopisů. Je třeba si ale dát velký pozor, protože názvy mohou být často nepřesné (nevyjadřují přesně investiční strategii) a někdy jsou přímo zavádějící. Je to proto, že statuty fondů mají obvykle stanoveny investiční limity volně tak, aby byl fond schopen reagovat na aktuální situaci na světových trzích a proto by se měl investor zajímat také o aktuální složení portfolia fondu.
8) Mýtus „Nejjistější jsou fondy fondů“
Fondy fondů se nám snaží nabízet nejlepší možnou diversifikaci našich investic, protože nabízejí v rámci jednoho fondu investici do několika fondů. Na trhu totiž existuje nepřeberné množství podílových fondů a fond fondů by nám měl ulehčit jejich výběr. Fond fondů je obvykle složen z několika, řekněme cca 10 fondů. Některé z nich jsou akciové, některé dluhopisové, atd. Problém je v tom, že jednotlivé fondy, zastoupené ve fondu fondů, vlastní často akcie jedné a téže společnosti. Takže prostřednictvím fondu fondů vlastně nakupujeme stejné akcie znova a znova. Případný investor, který chce přesto do těchto fondů investovat, by měl proto velmi pečlivě porovnat portfolia všech fondů obsažených ve fondu fondů.
9) Mýtus „Nerad riskuji a chci mít své peníze vždy po ruce, proto své peníze ukládám do banky a neinvestuji do podílových listů“
|
Aktuální informace o českých, ale i zahraničních fondech naleznete v této sekci |
10) Mýtus „Nejbezpečnější investicí jsou státní cenné papíry“
Jak nám bohužel minulost již několikrát ukázala, nemusí to být vždy pravda. V minulých letech jsme byli svědky několika krizí, které měly velmi silný dopad na cenné papíry emitované státy, viz. současná krize v Argentině. Argentinské dluhopisy poklesly o cca 50% a za poslední rok o téměř 70%. Důležité je proto sledovat také ratingy, které udělují společnosti jako Moody´s, S & P, nebo Fitch a výhledy do budoucna. Např. rating výše zmíněné Argentiny pro dluhy v cizích měnách klesl od roku 1999 do roku 2001 o 4 stupně. (zdroj : Moody´s). Podobný průběh měla také např. krize v Rusku v roce 1998.
Připravil Vás tento komentář o iluze nebo již s těmito riziky při volbě investic počítáte? Existují podle Vás i jiné mýty ohledně kolektivního investování? Těšíme se na Vaše příspěvky!
Autor je portfolio manažerem Citicorp IS, a.s.
