10 rad, jak sabotovat v práci

Lenosti... buď pozdravena! Corinne Maierové. Být zaměstnancem je moderní formou otroctví. Mějte na paměti, že firma není místem rozvoje osobnosti, to by se vědělo. Pracujete, abyste na konci měsíce dostali svou výplatu, tečka.
  • Je zbytečné chtít systém změnit, neboť stavět se mu na odpor znamená jej posilovat a zpochybňování ho jenom upevňuje. Můžete se však oddat anarchistickým žertíkům, jako když si chcete udělat den volna, a proto zavoláte do kanceláře s tím, že jste nemocný, nebo se přihlásit k manifestu: „Okrádejte firmu, protože ona okrádá vás.“

  • To, co děláte, nemá vposledku žádný smysl a první blbec, který se namane, vás může ze dne na den nahradit. Takže pracujte co nejméně a věnujte trochu svého času (ne příliš) tomu, abyste se „prodali“ a udělali si známosti...

  • Posuzováni nebudete podle toho, jak děláte svou práci, ale podle své schopnosti poslušně se přizpůsobit žádanému vzoru. Čím lépe si osvojíte firemní ptydepe, tím více to bude vypadat, že jste v obraze.

  • Nikdy a pod žádnou záminkou nepřijímejte odpovědné funkce. Museli byste pracovat více a nic byste za to nezískali, leda pár stovek navíc (jinak řečeno „pakatel“), a to bůhví jestli.

  • V největších firmách si vybírejte ta nejzbytečnější místa: v oboru poradenství a výzkumu nebo zpracovávání expertiz a studií. Čím jsou zbytečnější, tím hůře je možné přesně stanovit váš „příspěvek k vytváření firemního bohatství“. Operativním postům („v terénu“) se vyhýbejte jako moru. Ideální je snažit se získat nějaký šikovný flek...

  • Jakmile se takhle „upíchnete“, hlavně se vyhýbejte změnám: jen ti ze zaměstnanců, kteří jsou nejvíc na očích, dostávají padáka.

  • Naučte se z nenápadných náznaků (detaily oblečení, nemístné žerty, vřelé úsměvy) rozpoznat ty, kteří mají podobně jako vy o systému své pochybnosti a všimli si, jak velice je absurdní.

  • Když máte pod sebou lidi pracující ve firmě na přechodnou dobu, jednejte s nimi srdečně, neboť musíte mít stále na paměti, že jedině oni doopravdy pracují.

  • Říkejte si, že celá tato ideologie, kterou firma hlásá a prosazuje, není o nic „pravdivější“, než byl dialektický materialismus, proměněný v dogma komunistickým systémem. Všechno má svůj čas a celé se to docela určitě zhroutí.

    Někteří manažeři vydělávají 300 tisíc korun měsíčně i více. A peníze investují mimo jiné do svého vzhledu, odpočinku, zálib a sportu. Utrácejí čeští šéfové statisíce za luxus? Více ZDE.