Rok 2006 přinesl fondům, a investorům mnoho příznivých zpráv. Neustále se zvyšuje počet nabízených podílových fondů a také prodeje dosahují výjimečných hodnot. Investice do fondů však zatím nejsou v porovnání s ostatními druhy uložení úspor nijak vysoké. Ve srovnání se západními zeměmi je fondový byznys v České republice zatím doslova v "plenkách".

Z mezinárodních statistik vyplývá, že využívání investičních instrumentů pro umístění finančních prostředků je v České republice mnohem méně rozšířeno než v zemích Evropské unie a na celkovém majetku ve fondech v Evropě se Česká republika podílí zanedbatelným procentem (i když situace se rok od roku zlepšuje).

To je dáno historickými faktory, kdy u nás vznikl a začal standardně fungovat kapitálový trh až v druhé polovině devadesátých let, je to dáno ale i jinými faktory, např. důchodovým systémem v ČR a v jiných zemích.

Předvídat další vývoj, vzhledem k naší integraci do Evropské unie a do systému jednotného trhu, není zas až tak těžké. Přestože tradice u nás míří spíše k využívání bankovních produktů, měli by se bankovní klienti s většími znalostmi a hlavně zkušenostmi z investování stále více poohlížet i po výnosnějších formách uložení svých prostředků. Riziko by již nemělo být předem zahrnováno, ale naopak bráno jako prostředek ke získání vyššího zhodnocení. Masivnějšímu rozšíření investování do fondů by měla výrazně prospět i reforma penzijního systému, a to založená buď na posílení role podílových fondů, či zprostředkovaně na přesunutí penzijních fondů do druhého pilíře (otázkou však je, jestli se nějakých reforem vůbec dočkáme).

Přestože nabídka fondů je u nás již dnes velice bohatá – přes šest desítek domácích fondů a počet zahraničních fondů dokonce překročil hranici 1000 fondů - rozšíření nabídky je i tak vítané. Výběr se rozšiřuje jak pro méně odvážné investory, tak hlavně pro zkušené investory, kteří si mohou vybrat z desítek úzce specializovaných fondů a doplnit tak své portfolio o pověstné třešničky na dortu.

V rámci novely zákona, která měla za cíl vylepšit zákony z roku 2004 vzniklo několik nových druhů fondů, které se lišily svým zaměřením a také určením, pro jaký typ investorů byly určeny. V nové struktuře fondů kolektivního investování se tak objevily dvě hlavní skupiny fondů. První skupinou měly standardní fondy, které je možné prodávat v celé Evropské unii, odpovídají evropské směrnici UCITS, určeny široké veřejnosti. Zahraniční společnosti také mohou prodávat na našem území fondy splňující evropská pravidla a nabídka se tak rozšiřuje o fondy investující na trzích, které byly do té doby pro investora exotické (Indie, Čína apod.). V této oblasti se toho až tak moc nezměnilo.

Druhou a mnohem více diskutovanou skupinou fondů jsou fondy speciální. Ty se měly řídit pouze předpisy České republiky a nemusely splňovat požadavky práv Evropské unie. Právní úprava speciálních fondů by měla vycházet z úpravy lucemburské..

Původně tak vzniklo několik speciálních fondů, které se lišily svým zaměřením a také určením, pro jaký typ investorů byly určeny. Největší očekávání opět vzbuzovaly nemovitostní fondy, které vzhledem k zvyšujícímu se zájmu o nemovitosti v ČR slibují velmi zajímavou novou příležitost, jak zhodnotit prostředky. Podobně jako tomu ale bylo v případě novelizace z roku 2004, i tentokrát  začínají vycházet najevo technické nedokonalosti, chyby a nepřesnosti, které bude nutné odstranit, popřípadě z důvodu lepší interpretace a harmonizace zpřesnit.

Novou skupinou fondů jsou fondy kvalifikovaných investorů, které mají omezený počet vkladatelů (maximálně 100) a vysoký minimální vklad. Tyto fondy navíc podléhají mnohem menšímu dozoru, nemají téměř žádnou informační povinnost  a ve svých strategiích mohou využívat běžně málo využívané nestandardní postupy a nástroje, které jsou ostatním druhům fondů většinou zakázány.

Jak se zdá, fondy čeká skvělá budoucnost. Z té však budou mít největší prospěch právě investoři. Zvyšování konkurence by mělo vést ke snižování poplatků a provizí, rozšíří se nabídka fondů a větší zkušenosti investorů s investováním do fondů, ale i akcií nebo certifikátů, povedou k dalšímu rozvoji kapitálového trhu, který je jedním z pilířů výkonnosti ekonomiky.