Při kontrole uzavíraných pracovních smluv vyžadoval zástupce úřadu práce, aby na pracovní smlouvě s mladistvým bylo vyjádření zákonného zástupce, že souhlasí nebo nesouhlasí s pracovní smlouvou. Je toto stanovisko v souladu se zákoníkem práce?
A.K. Praha
Takovou povinnost zákon neukládá. V zákoníku práce v paragrafu l64 je zaměstnavateli uložena povinnost, aby si, přijímá-li do pracovního poměru mladistvého, vyžádal před uzavřením pracovní smlouvy vyjádření jeho rodičů nebo zákonného zástupce. V e vámi uvedeném případě se však jedná o povinnost zákonného zástupce vyjádřit se k uzavřenému pracovnímu poměru přímo v pracovní smlouvě. Kdyby taková povinnost skutečně existovala, pak by byla pracovní smlouva mladistvého, kterým je podle zákona o rodině osoba mladší 18 let, bez vyjádření zákonného zástupce neplatná. To by však znamenalo diskriminaci mladistvých, protože by nemohli uzavírat pracovní smlouvy ani v případech, kdy zákonní zástupci projeví nezájem o jejich činnost a jednání. Proto má v tomto případě zaměstnavatel jen povinnost vyzvat zákonného zástupce osoby mladší osmnácti let, aby se vyjádřil k uzavírané pracovní smlouvě. Touto povinností se chrání zájmy mladistvého. Na druhé straně však, neobjeví-li se v pracovní smlouvě vyjádření zákonného zástupce, nezpůsobuje tato skutečnost ani neplatnost pracovní smlouvy, ani to nezakládá pochybení zaměstnavatele. Dokonce ani nesplnění povinnosti vyžádat si souhlas zákonného zástupce s uzavřením pracovního poměru mladistvého nezpůsobuje jeho neplatnost. Šlo by jen o porušení pracovněprávního předpisu, které může mít za následek uložení pokuty kontrolním orgánem. Proto by zaměstnavatelé měli dbát na to, aby při sjednávání pracovního poměru s mladistvými měli doklad o tom, že požádali zákonného zástupce, aby se k jednání dostavil. Nedostaví-li se zákonný zástupce k jednání, pak mohou uzavřít pracovní smlouvu platně i bez jejich přítomnosti. Druhým důvodem přizvání zákonného zástupce k uzavírání pracovní smlouvy je i jeho informovanost o tom, co jeho dítě nebo svěřenec skutečně dělá. Proto má zaměstnavatel povinnost při skončení pracovního poměru mladistvého informovat o této skutečnosti také zákonného zástupce. Nezáleží přitom na tom, jakou formou byl pracovní poměr skončen, zda dohodou, výpovědí jedné nebo druhé smluvní strany či jeho okamžitým zrušením.
A.K. Praha
Takovou povinnost zákon neukládá. V zákoníku práce v paragrafu l64 je zaměstnavateli uložena povinnost, aby si, přijímá-li do pracovního poměru mladistvého, vyžádal před uzavřením pracovní smlouvy vyjádření jeho rodičů nebo zákonného zástupce. V e vámi uvedeném případě se však jedná o povinnost zákonného zástupce vyjádřit se k uzavřenému pracovnímu poměru přímo v pracovní smlouvě. Kdyby taková povinnost skutečně existovala, pak by byla pracovní smlouva mladistvého, kterým je podle zákona o rodině osoba mladší 18 let, bez vyjádření zákonného zástupce neplatná. To by však znamenalo diskriminaci mladistvých, protože by nemohli uzavírat pracovní smlouvy ani v případech, kdy zákonní zástupci projeví nezájem o jejich činnost a jednání. Proto má v tomto případě zaměstnavatel jen povinnost vyzvat zákonného zástupce osoby mladší osmnácti let, aby se vyjádřil k uzavírané pracovní smlouvě. Touto povinností se chrání zájmy mladistvého. Na druhé straně však, neobjeví-li se v pracovní smlouvě vyjádření zákonného zástupce, nezpůsobuje tato skutečnost ani neplatnost pracovní smlouvy, ani to nezakládá pochybení zaměstnavatele. Dokonce ani nesplnění povinnosti vyžádat si souhlas zákonného zástupce s uzavřením pracovního poměru mladistvého nezpůsobuje jeho neplatnost. Šlo by jen o porušení pracovněprávního předpisu, které může mít za následek uložení pokuty kontrolním orgánem. Proto by zaměstnavatelé měli dbát na to, aby při sjednávání pracovního poměru s mladistvými měli doklad o tom, že požádali zákonného zástupce, aby se k jednání dostavil. Nedostaví-li se zákonný zástupce k jednání, pak mohou uzavřít pracovní smlouvu platně i bez jejich přítomnosti. Druhým důvodem přizvání zákonného zástupce k uzavírání pracovní smlouvy je i jeho informovanost o tom, co jeho dítě nebo svěřenec skutečně dělá. Proto má zaměstnavatel povinnost při skončení pracovního poměru mladistvého informovat o této skutečnosti také zákonného zástupce. Nezáleží přitom na tom, jakou formou byl pracovní poměr skončen, zda dohodou, výpovědí jedné nebo druhé smluvní strany či jeho okamžitým zrušením.
