Grada Publishing
Běžný i pracovní život doprovázejí změny. S těmi chtěnými se člověk vyrovnává snáz než s těmi, které mu nejsou příjemné. Změna zaměstnání ať už ji vyprovokuje člověk sám nebo je mu vnucena, patří mezi životní kroky, které jsou velmi náročné na adaptaci, ovládání. V tabulkách, které hodnotí životní události podle zátěže na nervovou soustavu, je přeřazení v zaměstnání na osmém místě před tak závažnými událostmi jako je například nemoc někoho blízkého. Autorka se zabývá v knize současnými společenskými změnami, změnami v organizaci práce i předpokládaným vývojem zaměstnanosti v novém tisíciletí. Všechny tyto a mnohé další změny budou doprovázet stresové situace. Kdo bude vědět, jak nad nimi vyzrát, bude ve výhodě. Psychické zatížení je typické pro řadu profesí. V malé míře může dokonce působit pozitivně a zvyšovat pracovní výkon. Dlouhodobá práce ve stresu může ale přinést zdravotní komplikace a naopak snížení pracovního výkonu. Účinky pracovního stresu se projevují zejména ve třech oblastech: - fyziologickými poruchami, které se projevují například změnami krevního tlaku, zvýšením srdečního tepu, obtížemi při dýchání, svalovému napětí - emocionálními poruchami, které se projevují depresemi, agresivitou, nižší sebejistotou, nervozitou, podrážděním a neschopností se soustředit. - poruchami chování ,které se projevují snížením výkonnosti, pracovním absentismem, úrazy, vyšší fluktuací. Stres je úzce spojen s vnímáním. To, co jeden člověk považuje za hodně stresující, druhý vůbec ne. Například když dva manažeři změnili podstatně své pracovní povinnosti, jeden v této změně viděl příležitost, jak získat důvěru svých nadřízených a dokázat svoji flexibilitu. Druhý stejnou situaci považoval za extrémně nebezpečnou a vyvodil z ní pro sebe závěr, že nadřízení nebyli spokojeni s jeho výkonem v původním postavení. Pracovat ve stresu se dlouhodobě nedá. Takový člověk se stává nerozhodným, je častěji nemocný a pomaleji se uzdravuje, ztrácí zájem o práci, trpí poruchami spánku, má tendenci se přejídat nebo trpí nechutenstvím. Odolnost proti stresu mohou zvýšit prožité životní situace, zvlášť když dobře dopadly. Stejně prospěšně může působit i pracovní kolektiv, pokud dokáže spolupracovníka ve stresu podpořit, projeví mu důvěru a pokusí se zvýšit jeho sebevědomí.
136 stran, 95 korun
Běžný i pracovní život doprovázejí změny. S těmi chtěnými se člověk vyrovnává snáz než s těmi, které mu nejsou příjemné. Změna zaměstnání ať už ji vyprovokuje člověk sám nebo je mu vnucena, patří mezi životní kroky, které jsou velmi náročné na adaptaci, ovládání. V tabulkách, které hodnotí životní události podle zátěže na nervovou soustavu, je přeřazení v zaměstnání na osmém místě před tak závažnými událostmi jako je například nemoc někoho blízkého. Autorka se zabývá v knize současnými společenskými změnami, změnami v organizaci práce i předpokládaným vývojem zaměstnanosti v novém tisíciletí. Všechny tyto a mnohé další změny budou doprovázet stresové situace. Kdo bude vědět, jak nad nimi vyzrát, bude ve výhodě. Psychické zatížení je typické pro řadu profesí. V malé míře může dokonce působit pozitivně a zvyšovat pracovní výkon. Dlouhodobá práce ve stresu může ale přinést zdravotní komplikace a naopak snížení pracovního výkonu. Účinky pracovního stresu se projevují zejména ve třech oblastech: - fyziologickými poruchami, které se projevují například změnami krevního tlaku, zvýšením srdečního tepu, obtížemi při dýchání, svalovému napětí - emocionálními poruchami, které se projevují depresemi, agresivitou, nižší sebejistotou, nervozitou, podrážděním a neschopností se soustředit. - poruchami chování ,které se projevují snížením výkonnosti, pracovním absentismem, úrazy, vyšší fluktuací. Stres je úzce spojen s vnímáním. To, co jeden člověk považuje za hodně stresující, druhý vůbec ne. Například když dva manažeři změnili podstatně své pracovní povinnosti, jeden v této změně viděl příležitost, jak získat důvěru svých nadřízených a dokázat svoji flexibilitu. Druhý stejnou situaci považoval za extrémně nebezpečnou a vyvodil z ní pro sebe závěr, že nadřízení nebyli spokojeni s jeho výkonem v původním postavení. Pracovat ve stresu se dlouhodobě nedá. Takový člověk se stává nerozhodným, je častěji nemocný a pomaleji se uzdravuje, ztrácí zájem o práci, trpí poruchami spánku, má tendenci se přejídat nebo trpí nechutenstvím. Odolnost proti stresu mohou zvýšit prožité životní situace, zvlášť když dobře dopadly. Stejně prospěšně může působit i pracovní kolektiv, pokud dokáže spolupracovníka ve stresu podpořit, projeví mu důvěru a pokusí se zvýšit jeho sebevědomí.
136 stran, 95 korun
