A vrhá se, jak jinak, na první skupinu. Už od začátku jsou pod tlakem, který se zesiluje telefonáty, pokyny šéfa s dovětkem, že včera bylo pozdě. Začínají improvizovat, zjednodušovat, dělat v naplánovaném úkolu kompromisy na úkor důkladnosti a kvality. Jediným řešením je radikální změna zvyklostí: je potřeba hned na začátku pracovní doby vybrat ze všech denních úkolů ten, který je zároveň nepříliš časově dlouhý, nepříliš riskantní, a hlavně ze všech úkolů nejnepříjemnější.
Když vyřešíte právě tento úkol jako první, můžete si říci: Dnes už mám to nejhorší za sebou. Vše, co mě čeká, bude už příjemnější. Ten pocit zvyšuje výkonnost a zlepšuje koncentraci.
Tento systém "nejhorší nejdříve" vydržte praktikovat bez přerušení celý měsíc. Vytvoří se návyk, vaše psychika si zvykne na pocit "dnes už mě čeká jen to lepší" jako na drogu a je vyhráno. Pro větší jistotu úspěchu přidejte i doplňkové metody.
U každého úkolu se ptejte:
- Co se stane nejhoršího, když to neudělám? Zboří se svět?
- Mohu tento úkol s únosným rizikem delegovat? Co mě delegování bude stát (peněz, nervů, nutnosti důkladnější kontroly?
Zvažujte tyto věci u každého úkolu individuálně. Slíbili jste pracovnímu partnerovi, že dnes zavoláte, a nějak vám to ve změněné situaci časově nevychází?
Je-li partner myšlení východního až balkánského, nic se při nezavolání nestane. Partner to sám také tak praktikuje. Je-li ovšem partner myšlení důsledného západního, bude si deset let pamatovat, že váš ústní slib neplatí, a že tedy přinejmenším nesmíte být ve stejné společenské a platové vrstvě jako on.
