Tedy právnické osoby přesto, že si smlouvu o stavebním spoření mohou uzavřít, nárok na státní podporu nemají.
Státní podpora je vyplácena ze státního rozpočtu, který je jejím poskytováním stále více zatěžován. Účastníků stavebního spoření totiž přibývá, ale na růstu bytové výstavby se to příliš neprojevuje. Proto se ozývají hlasy, že státní podpora by se měla snížit, nebo by měla být prodloužena minimální doba spoření, která je nyní stanovena na pět let, nebo že by státní podpora měla být poskytována pouze v souvislosti s řešením bytových potřeb účastníků. Naopak stavební spořitelny hájí její současnou výši tím, že je třeba mít „přátelské klienty“, kteří pouze spoří bez čerpání úvěru a kteří tak tvoří svým úsporami fond stavebního spoření, ze kterého jsou pak poskytovány úvěry. Naopak byly slyšet i opačné názory, že státní podpora by mohla být zvýšena.
A jaké jsou podmínky stanovené zákonem pro výplatu státní podpory? Účastník nesmí po dobu pěti let s vkladem nakládat, jedinou výjimkou je případ, kdy bude vklad při poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby. Pokud účastník o úvěr požádá, má nárok na výplatu státní podpory pouze za dobu, po kterou spořil. Čerpá-li úvěr po třech letech, dostane státní podporu jen za tři roky spoření. Pokud tyto podmínky nebudou dodrženy, ztratí účastník na výplatu státní podpory nárok a stavební spořitelna musí podle zákona zálohy jeho státní podpory vrátit do dvou měsíců ministerstvu.
(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč.
Dnes již ví asi úplně každý, že státní podpora může za jeden rok dosahovat výše maximálně 4 500 Kč. Proběhlo již několik diskusí o její výši, přesto je stále jednou z největších výhod stavebního spoření - alespoň pro ty, kdo nechtějí čerpat úvěr. Je pravda, že 4 500 Kč v roce 1993 bylo něco jiného než 4 500 Kč v roce 2001.
Tento odstavec zákona se ale odvolává na „ročně uspořenou částkou“. Co že to vlastně je? Počítá se do ní také za minulý rok připsaná státní podpora nebo ne?
Ročně uspořenou částkou se rozumí: součet vkladů v daném roce připsaných na účet stavebního spoření, úroků z vkladů a úroků ze státní podpory připsané na účet v daném roce a dále částky, která se převádí z hlediska nárokování státní podpory z minulých let. Od tohoto součtu se odečtou úhrady (tj. poplatky) odúčtované z účtu v daném roce a tak dostaneme „ročně uspořenou částku“, jejíchž 25% určí výši státní podpory (shora ohraničené samozřejmě 4 500 Kč).
(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.
Pokud vás teorie příliš nezajímá a chcete se dovědět více o praktickém využití úvěrů ze stavebního spoření, podívejte se na stránky sporení.idnes.cz.
Jaké máte zkušenosti s nárokováním a výplatou státní podpory stavebního spoření? Máte s ní nějaké špatné zkušenosti z praxe? Myslíte si, že dojde ke snížení nebo zvýšení výše státní podpory – proč?
