Hlavní zásadou je nedržet zbytečně aktiva denominované v zahraniční měně. Pokud investujete prostřednictvím podílových fondů, není důležitá sama denominace fondu (české fondy jsou obvykle denominovány v Kč), ale to, zda fond investuje shromážděné peníze do zahraničních aktiv. Pokud ano, je jeho výnos ovlivněn kurzovým pohybem bez ohledu na to, že je hodnota podílového listu vyjádřena v korunách.
Tato zásada platí bez výhrad pro nízkoúročené aktiva jako jsou běžné a termínované účty, fondy peněžního trhu či dluhopisové fondy. Nízký výnos těchto aktiv není schopen kompenzovat kurzové riziko a investor zákonitě realizuje ztrátu. V lepším případě dosáhne nižšího výnosu než z korunových aktiv, v horším případě dosáhne absolutní ztráty. Například pokud jste si uložili v lednu 1998 tisíc marek na termínovaný účet s čistým ročním výnosem 3%, a tyto peníze vybrali v prosinci 2001, v korunovém vyjádření jste díky kurzovému pohybu realizovali absolutní ztrátu 1300 Kč.
|
Zajímají-li vás další informace o fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE nebo na stránce, která je na fondy přímo zaměřena: fondy.idnes.cz |
Proti výše uvedené zásadě lze mít výhrady v případě investic s vysokým očekávaným výnosem (a tudíž i s vysokým rizikem), jako jsou junk bonds, akcie, nemovitosti apod. Měnové riziko může být v případě těchto aktiv zanedbatelné ve srovnání s rizikem výrazného poklesu ceny aktiva (tzv. jedinečné riziko). Proto při rozhodování o investování do vysoce rizikových aktiv hraje riziko dalšího posilování koruny pouze podružnou roli.
Vliv pohybu kurzu na výnos zahraniční investice lze omezit či úplně vyloučit. Proti pohybu kurzu se lze takzvaně zajistit – zároveň s nákupem zahraničního cenného papíru nakoupit cenný papír, který nám zaručí směnu zahraniční měny zpět na koruny za předem danou cenu. Bohužel toto zajištění je technicky realizovatelné pouze při velkých objemech investic (deset miliónů Kč a výše). Proto je pro menší investory jedinou cestou jak se vyhnout měnovému riziku při investování v zahraničí nákup podílového fondu, který se proti kurzovému riziku zajišťuje. Bohužel žádný z českých fondů nemá plné jištění rizika, obvykle je měnové riziko fondu jištěno pouze částečně. To znamená, že teprve při velkém pohybu kurzu dochází k zajištění hodnoty podílového listu nebo že je jištěna pouze část portfolia fondu.
Vývoj kurzu koruny vůči euru
Zdroj: ČNB
Proč se české fondy plně nezajišťují proti měnovému riziku? Důvodem je, že zajištění je dosti drahé. Jednoduše řečeno, cena zajištění odpovídá velikosti úrokového diferenciálu zajištěných měn. Kdyby se tedy fondy peněžního trhu či dluhopisové fondy investující v zahraničí plně zajišťovaly, jejich výnos by se snížil na úroveň domácích sazeb a tím by investice do zahraničních dluhopisů ztratila svůj význam. Proto se obvykle zajišťují pouze smíšené a akciové fondy, jejichž výnos je závislý spíše na zhodnocení jednotlivých akcií než na úrokové sazbě.
|
Články, vážící se k tématu měnových kurzů a aktuální kurzovní lístek naleznete v naší sekci MAKRO A MĚNY. |
Na závěr je zapotřebí uvést, že i přes trvalé posilování koruny v posledních čtyřech letech není zcela jisté, že koruna bude posilovat i nadále. I když se to zdá z dnešní perspektivy nepravděpodobné, zájem zahraničních investorů o Českou republiku může opadnout, ekonomika se může při nepříznivém vývoji vnějšího prostředí vrátit do recese či může dojít ke změně sentimentu investorů na devizovém trhu, třeba v souvislosti s neúnosným růstem zadlužení státu. V takovém případě by bylo výhodné krátkodobě držet zahraniční měnu. V případě dlouhodobých investic do zahraniční měny (tři roky a déle) je ale takřka jisté, že na měnovém pohybu nelze vydělat - koruna bude vůči euru buď dále posilovat nebo bude stagnovat.
Jaký je váš názor na posilování koruny? Myslíte si, že silná koruna je prospěšná pro českou ekonomiku nebo naopak ekonomice škodí? Dočkáme se eura za dvacet korun? Napište nám svůj názor!
