Pravděpodobně každý pojištěnec dnes ví, že pokud onemocní, pak má nárok na pobírání nemocenské. Mnohem méně lidí si ovšem dokáže vlastní výši nemocenské spočítat, i když to není vůbec složité. Rámcovou představu o struktuře nemocenského máme, avšak přesnou nikoliv. Mezi veřejností je obecně zakořeněn názor, že vyšší příjmové skupiny si nemohou dovolit pobírat nemocenskou, neboť v jejich případě je to krajně nevýhodné. Ve velmi zjednodušené rovině to je pravda a dokonce jsem slyšel názor, že někdo raději namísto nízké nemocenské si bere raději dovolenou. To samozřejmě záleží na povaze člověka, avšak pravdou je, že vyšší příjmové skupiny jsou prostřednictvím nemocenského relativně znevýhodněni.
Ale dost filozofování o tom, která skupina je zvýhodněna či nikoliv. Pojďme si ukázat výpočtové mechanismy nemocenského, které umožní každému si lehce spočítat jeho výši. Nemocenské je v podstatě dávkou, která náleží pojištěnci v případě, že je uznán lékařem neschopným vykonávat pracovní činnost kvůli nemoci či úrazu. Méně častým důvodem pro vyplácení této dávky je uvalení karantény na pojištěnce.
|
Hledáte-li další informace o pojištění zdraví, naleznete je v naší specializované sekci - PRÁVĚ ZDE. |
Vlastní výše nemocenského se počítá na základě denního vyměřovacího základu. To je samozřejmě bez hlubšího vysvětlení velmi vágní pojem. Denní vyměřovací základ je odvozen v podstatě od měsíčního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění. Tím není v případě zaměstnanců nic jiného než hrubá mzda. Vyměřovací základ pro účely odvodu sociálního pojištění zjistí pracovník nejsnadněji z výplatního listu.
Pro výpočet nemocenského je rozhodující hrubá mzda (chcete-li přesněji základ pro sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti) za předcházející kalendářní čtvrtletí. V tomto ohledu je třeba zdůraznit slovo kalendářní. Pokud tedy někdo onemocní kupříkladu v červnu, pak jsou pro něj rozhodující hrubé příjmy v prvním čtvrtletí – tedy v lednu, únoru a březnu. Takto získané hrubé příjmy je třeba vydělit počtem kalendářních dnů v tomto čtvrtletí. Výsledkem by měl být tedy denní vyměřovací základ, který je klíčem k výpočtu výše nemocenského. Výše denního vyměřovacího základu je ovšem omezená, což v konečném důsledku podtrhne fakt o nevýhodnosti nemocenské pro osoby s vyššími příjmy.
Více v tabulce:
Výše denního vyměřovacího základu
Do 480 Kč
480 až 690 Kč
Více než 690 Kč
Koeficient
100 %
60 %
0%
Vysvětlivky: V případě, že činí denní vyměřovací základ méně než 480 korun, pak se nijak neupravuje. Nad 480 Kč se upravuje 60 %, avšak pokud činí více než 690 korun, pak to z hlediska nemocenského nemá pro pojištěnce žádný význam. Z toho vyplývá, že maximálně může denní vyměřovací základ činit 606 korun (vypočte se jako 480 + 210*0,6). Vyšší vyměřovací základ pro účely nemocenského nemá ani člověk pobírající sto tisíc měsíčně.
Známe-li tedy denní vyměřovací základ, pak nám již chybí drobný krůček pro výpočet vlastní vyplácené dávky. Výše dávky činí v prvních třech dnech pracovní neschopnosti 50 procent denního vyměřovacího základu a v dalších potom 69 procent.
Zkusme si vše shrnout v modelovém příkladu
Pracovník s hrubou mzdou 18 tisíc korun měsíčně byl v pracovní neschopnosti od 10-14.6. – tedy pět pracovních dní. Dle výše uvedených pravidel je pro výpočet denního vyměřovacího základu rozhodující hrubá mzda v období leden-březen. Ta činí 54 tisíc korun. Počet kalendářních dní v tomto čtvrtletí činí 90. Denní vyměřovací základ je tedy stanoven jako podíl těchto hodnot (54 000/90) 600. Tato hodnota je z hlediska nemocenského příliš vysoká a musí být upravena. Platí 480 + 120*0,6 = 552 korun.
Nyní již zbývá poslední krok a to vlastní výpočet dávky. V prvních třech dnech pracovní neschopnosti činí výše dávky 50 procent z vyměřovacího základu tedy 276 korun. V dalších dvou dnech pracovní neschopnosti 381 korun denně.
Jak jsem uvedl v úvodu článku, tak nemocenská je relativně výhodná pro pojištěnce s nižšími příjmy. V podstatě platí, že maximální nemocenskou pobírají poplatníci s hrubou mzdou 21 tisíc a vyšší . V této souvislosti již nezáleží na tom, zda bere poplatník 25 či 80 tisíc. Z pohledu nemocenské dostávají tito poplatníci stejné částky. V prvních třech dnech neschopnosti 303 korun, zatímco v dalších 419 korun. Podívejme se rámcově na výše nemocenského v závislosti na hrubé mzdě.
| Hrubá mzda | Nemocenské první 3 dny | Nemocenské další dny |
| 8 000 Kč |
134 Kč |
184 Kč |
| 14 000 Kč |
234 Kč |
322 Kč |
| 20 000 Kč |
297 Kč |
409 Kč |
| 21 000 Kč a více |
303 Kč |
419 Kč |
Lidé s vysokými příjmy jsou tedy skutečně na nemocenském biti. Nabízí se jim možnost se pojistit u komerčních pojišťoven proti ztrátě příjmu v důsledku nemoci. To už je ovšem jiné téma.
Myslíte si, že výše nemocenského je správně nastavena? Těšíme se na vaše názory.
