Šetřit se zdaleka nemá jen na dětech. O peníze mají přijít všichni. Jestliže nyní může každý majitel smlouvy získat od státu až 4500 korun ročně, nový návrh zní: bude to maximálně polovina. Sobotka také navrhuje, aby si lidé mohli peníze se státní dotací vybrat až po sedmi letech (místo nynějších pěti).
Co je důvodem razantních změn, o jejichž prosazení se povede bitva na půdě parlamentu? Spoření je kvůli mimořádné výnosnosti tak oblíbené, že v roce 2004 stát vyplatí na podporách už 15 miliard korun. To je podle Sobotky neúnosné. Do roku 2009 by rád stlačil výdaje na stavební spoření na tři miliardy korun ročně. Úředníci z ministerstva tvrdí, že navržené změny funkčnost systému neohrozí. I po změnách totiž zůstane spoření velice výhodné.
Stavební spoření má ztratit část výhod
Státní rozpočet by měl přestat klientům stavebních spořitelen snášet "zlatá vejce" v podobě mimořádně výhodných dotací. Ministr financí Bohuslav Sobotka připravil zásadní reformu systému stavebního spoření, která současnou podobu mění od základu.
Klíčovými návrhy jsou snížit od roku 2004 státní příspěvek na deset procent z ročně naspořené částky a maximálně na 2250 korun; současně prodloužit dobu spoření z pěti na sedm let a zcela odepřít podporu u případů, kdy rodiče uzavírají smlouvy na děti mladší patnácti let.
Změna stavebního spoření je součástí rozsáhlé reformy výdajů státních financí, kterou má MF DNES k dispozici. Ministr svým vládním kolegům materiál poprvé představil minulou neděli v Kolodějích.
Cílem je nalézt úspory, kde se dá, protože výdaje státu rostou mnohem rychleji než příjmy a zadluženost země se zvyšuje. Výdaje na stavební spoření přitom každým rokem narůstají.
Lidé mají uzavřeno kolem 4,5 milionu smluv a státní pokladnu to ročně stojí přes deset miliard korun. V současné době totiž stát každému klientovi stavební spořitelny vyplácí 25 procent z ročně naspořené částky s maximálním limitem 4500 korun. To činí ze stavebního spoření bezkonkurenčně nejvýhodnější formu spoření, protože s úrokem a podporou vynáší majiteli smlouvy až 14 procent ročně.
"Z finančního hlediska by měl systém, vzhledem k nynější úrovni úrokových sazeb, zůstat i nadále natolik atraktivní, že by změny neměly vyvolat výraznější odchod těch klientů, co pouze spoří a nečerpají úvěry," uvedl mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič.
Pokud ministr navržené změny prosadí, výnosnost stavebního spoření klesne na zhruba šest procent ročně. To je však stále dvojnásobek toho, co nabízejí banky na srovnatelných termínovaných vkladech.
Záměr snížit plošně státní podporu spoření je určitým překvapením, protože dosud ministr Sobotka hovořil spíše o vyšším zvýhodnění klientů, kteří úspory s dotací použijí na výstavbu či pořízení bytu.
"Změnu podporujeme, protože systém je v současné době neudržitelný. V tuto chvíli je však pro nás nepřijatelné plošné snížení podpory bez zvýhodnění klientů, kteří investují do bydlení," řekl mluvčí ministra pro místní rozvoj Petr Dimun.
Spor mezi Sobotkou a ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem je zřejmě jen předzvěstí tvrdší bitvy na půdě parlamentu, který musí chystané změny zákona o stavebním spoření schválit. Návrh se nelíbí ani ODS. "Mělo by se více dbát na účelovost dotací. Jen plošné ořezání nepřinese státu tak významnou úsporu, aby se tím něco vyřešilo," říká poslanec Martin Kocourek.
Proti radikálním změnám zřejmě vystoupí stavební spořitelny, na jejichž podnikání by mohly mít zásadní dopad. "Tento návrh není přesně v souladu s tím, o čem se s ministerstvem jednalo," říká Pavel Pektor ze spořitelny Wüstenrot, který nepovažuje návrh za definitivní.
