Zkusme se podívat na konkrétní příklad, který poodhalí reálnou hodnotu peněz. Sice bychom mohli jít opačnou cestou a začít obecnými chybami, kterých se dopouštíme, avšak zkusme začít příkladem.
Mladý muž si vyhlédl soupravu elektroniky v pořizovací ceně 36 tisíc a dostal hned tři nabídky na spotřebitelský úvěr. Všechny tři měly čtvrtletní splátkovou periodicitu a doba splatnosti spotřebitelského úvěru činí ve všech případech dva roky.
Strukturu splátek nabízí následující tabulka:
1. nabídka | ||||||||
Akontace |
1.Q |
2.Q |
3.Q |
4.Q |
5.Q |
6.Q |
7.Q |
8.Q |
- |
5.000 |
5.000 |
5.000 |
5.000 |
5.000 |
5.000 |
5.000 |
5.000 |
2. nabídka | ||||||||
Akontace |
1.Q |
2.Q |
3.Q |
4.Q |
5.Q |
6.Q |
7.Q |
8.Q |
8.000 |
4.000 |
4.000 |
4.000 |
4.000 |
4.000 |
4.000 |
4.000 |
4.000 |
3. nabídka | ||||||||
Akontace |
1.Q |
2.Q |
3.Q |
4.Q |
5.Q |
6.Q |
7.Q |
8.Q |
- |
13.000 |
9.000 |
8.000 |
3.000 |
2.000 |
2.000 |
2.000 |
500 |
Všechny nabídky jsou sice shodné z hlediska délky splatnosti (všechny budou splaceny po dvou letech od podpisu smlouvy) i frekvence, avšak jejich struktura v čase je rozdílná. Kupující elektroniky se rozhodl pro srovnání použít obvyklý propočet a sečetl si sumu všech splátek . Jinými slovy ho zajímá částka, o kterou lidově řečeno „přeplatí“ současnou pořizovací cenu vyhlédnuté elektroniky. Součet všech splátek u jednotlivých nabídek nabízí následující tabulka.
|
Součet všech splátek |
1. nabídka |
40.000 |
2. nabídka |
40.000 |
3. nabídka |
39.500 |
Použitím této z pohledu financí nesprávné metody se kupujícímu jeví jako nejvýhodnější třetí varianta, neboť zaplatí úvěrující společnosti o celých pět set korun méně než u zbývajících dvou nabídek. Rozhodl by se tedy jako většina lidí, avšak později uvidíme, že jeho rozhodnutí není z čistě finančního pohledu uplatňovaného u finančních institucí správné.
Zakopaný pes tkví ve struktuře splátek a zejména v tom, zda klient koncentruje převážnou většinu splátek do první poloviny splátkového cyklu či spíše nakonec. Následující tabulka stručně upravuje cash flow splátek u jednotlivých nabídek vždy po půl roce.
|
1. pololetí |
2. pololetí |
3. pololetí |
4. pololetí |
1. nabídka |
10.000 |
10.000 |
10.000 |
10.000 |
2. nabídka |
16.000 |
8.000 |
8.000 |
8.000 |
3. nabídka |
22.000 |
11.000 |
4.000 |
2.500 |
Z tabulky je patrná rozdílná proporcionalita klientova zatížení z hlediska splátek. V prvním případě je zatížení stejně rozloženo do obou let trvání splátkového kalendáře. U druhé nabídky již tomu tak není hned za prvních šest měsíců klient zaplatí úvěrující společnosti 16.000 Kč. Ještě horší je situace u třetí varianty (mimochodem se pro ni klient rozhodl a považuje ji za nejvýhodnější ze všech), kdy je splátkové zatížení koncentrováno do prvního roku, zatímco v druhém roce jsou splátky spíše kosmetické.
Chcete se dozvědět více o hypotečních úvěrech? Navštivte proto tuto sekci. |
Kupující si možná neuvědomuje, že čím více oddálí splátky tím „levnější“ pro něj tyto splátky budou. Do jeho karet totiž hraje věrná patronka dlužníků - inflace. Přestože mu jeho zaměstnavatel nemusí zvýšit radikálně plat, tak zpravidla minimálně o inflaci mu ho upraví. Jeho reálná kupní síla sice nevzroste, avšak reálná hodnota splátky z jeho pohledu poklesne. Rozdíl je právě v inflaci, přičemž splátkový kalendář o její výši upravován není.
Zkusme si tady najít nějaký vhodný diskontní faktor, který nám upraví splátky o působení inflace. Předpokládejme, že inflace bude činit tři procenta a diskontujme čtvrtletní splátky o tříprocentní diskontní faktor. Následující tabulka uvádí přehled diskontních faktorů pro jednotlivá čtvrtletí.
1.Q
1/1,0075
5.Q
1/1,038
2.Q
1/1,015
6.Q
1/1,045
3.Q
1/1,023
7.Q
1/1,054
4.Q
1/1,030
8.Q
1/1,061
O tyto částky tedy upravíme jednotlivé splátky pro konkrétní úvěrové nabídky klienta a při zohlednění časové hodnoty peněz dostáváme zajímavé výsledky uvedené v následující tabulce.
Celkem zaplaceno | Čistá souč. hodnota | Pořadí podle ČSH | |
1. nabídka |
40.000 Kč |
38.685 Kč |
1. |
2. nabídka |
40.000 Kč |
38.949 Kč |
3. |
3. nabídka |
39.500 Kč |
38.708 Kč |
2. |
Z tabulky vyplývá, že preferovaná třetí varianta není z pohledu čisté současné hodnoty již nejvýhodnější. Zvítězila nenápadná první varianta, kde jsou splátky rozvrženy rovnoměrně po celou dobu splatnosti a nejsou koncentrovány na začátek jako u zbývajících variant.
Dokážete se orientovat v časové hodnotě peněz? Víte co s penězi dělá inflace a jak hospodaří s penězi finanční instituce. Těšíme se na vaše názory.
Hodláte vymalovat byt nebo dům a nevíte, zda se vyplatí využít služeb odborníků? Poradíme vám v TOMTO ČLÁNKU. |