Spread tedy představuje současný nákup a prodej dvou kontraktů stejných nebo podobných komodit. Může se jednat o stejnou komoditu s rozdílným termínem dodání nebo komodity, jenž jsou nějakým způsobem spolu svázány, takže jejich cenový vývoj je podobný. Oba trhy mívají tendenci jít stejným směrem, ne však úplně shodně. Rozdíl mezi jejich cenami se tak zvyšuje a snižuje. Jedna část spreadu tak vydělává a druhá prodělává.
Spekulace na spreadech je zcela rozdílná od spekulace na vzestup nebo na pokles, obchodníka nezajímá, zda samotný trh půjde nahoru nebo dolů. Jeho zájem se soustředí na skutečnost, zda nakoupený kontrakt půjde více nahoru, než prodaný nebo naopak prodaný půjde více dolů než nakoupený. Jenom tak lze získat profit. Ten je totiž rozdílem mezi ziskem z jedné pozice a ztrátou z druhé. Z toho plyne, že obchodování spreadu je méně rizikovou záležitostí. S klesajícím rizikem se však snižuje i potenciální výnos.
Rozlišujeme celou řadu spreadů:
· Intrakomoditní – stejný kontrakt, rozdílný termín dodání. Například v případě obilnin lze spekulovat na to, že v současné době je pšenice nedostatek, ale sklizeň bude velká a po ní bude možné poptávku nasytit. Kurz bližších termínů dodání tedy půjde více nahoru než u vzdálenějšího, proti němuž již bude možné dodat novou úrodu.
· Interkomoditní – různé komodity, ale vzájemně provázané, vysoce korelované, obvykle stejný termín dodání. Příkladem může být vepřové a hovězí maso. Jestliže se objeví nemoc šílených krav, klesne poptávka po hovězím, spotřebitelé budou dávat přednost vepřovému masu, tedy nakoupíme vepřové a zároveň prodáme hovězí. Spreadem není například nákup platiny a prodej kávy. To jsou dvě samostatné pozice, neboť komodity nemají žádný vzájemný vztah.
Intrakomoditní spready nejčastěji dělíme na tzv. bull spready, kdy se nakupuje kontrakt s bližším termínem dodání a prodává ten se vzdálenější expirací. Ten, kdo investuje do bull spreadu, očekává, že bližší termín dodání bude silnější než vzdálenější. Jestliže bude trh růst, bližší měsíc bude posilovat rychleji, když bude kurz klesat, vzdálenější kontrakt půjde dolů rychleji. Druhým druhem spreadu je tzv. bear spread a je přesným opakem předešlého, tedy prodáváte bližší termín dodání a nakupujete vzdálenější.
Podívejme se na konkrétní příklad. V tomto roce se na jaře markantně zvýšil zájem o nákup amerických sojových bobů, největší nákupy pocházely především z Číny, ale pozadu nezůstaly ani další státy. Americké exportní prodeje se pohybovaly na dvojnásobku úrovní běžných pro toto období v předešlých letech.
Tuto skutečnost potvrzuje i následující graf. Graf ukazuje kumulativní týdenní exportní prodeje od začátku marketingového roku. Marketingový rok na sojových bobech začíná v září. K tomu se přidala nízká úroveň zásob z minulého roku. Nedostatek začal tlačit cenu květnového kontraktu představujícího ještě starou úrodu více nahoru, než listopadového, proti němuž je již možné dodávat úrodu novou. Na základě těchto faktů jste nakoupili květnový futures kontrakt a prodali listopadový futures kontrakt na sojové boby.
Podívejme se nyní na to, jak se vyvíjel spread mezi květnovým a listopadovým měsícem dodání v době, kdy kumulativní prodeje vrostly nad úroveň minulého roku. Hodnota spreadu (rozdíl v ceně květnového a listopadového měsíce dodání) dosahovala ve stejný moment, na začátku března 46,25 centu. S rostoucími exportními prodeji se zvýšila až na 83,50 dne 17. dubna. V tento moment spread vykazoval zisk 1862,50 USD. Následovala korekce. Je samozřejmé, že zavřít pozici na maximu by byla spíše náhoda, ale i dnes je na spreadu zajímavý zisk 1075 dolarů, když jeho hodnota činí 67,75 centu.
Myslíte si, že jsou obchody s deriváty vhodné i pro menší investory? Svěřili byste peníze firmě, která provádí spekulace na derivátových burzách?
V příštím díle se můžete těšit na téma: Co je to headging.
