Podle úpravy platné do konce roku 2003 může klient stavební spořitelny čerpat státní podporu za každý kalendářní rok pouze na jediné ze svých smluv. Pokud jich má uzavřeno souběžně více, může tento nárok přesouvat z jedné smlouvy na druhou. Tato pravidla stále platí pro smlouvy sjednané do 31.12.2003.
Novela zákona o stavebním spoření, která nabyla účinnosti v lednu 2004, zcela konkrétně stanoví, že účastník stavebního spoření může mít v jednom kalendářním roce uzavřeno několik smluv se státní podporou. Je to uvedeno v § 10, odst. 3, viz rámeček.
Budeme se zabývat situací, kdy má účastník stavebního spoření sjednáno několik nových smluv souběžně (podle novely zákona).
Pořadí nárokování státních podpor při souběžných smlouvách
|
§10 odst. 3 zákona o stavebním spoření: |
|
Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2*, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2. |
Pro zjednodušení nebudeme v příkladech uvažovat připsané úroky ani placené úhrady. Na první smlouvě mu tedy z 10 000 korun náleží státní podpora 1 500 korun, dalších 1 500 korun získá z vkladu na druhé, později uzavřené smlouvě. Tím si vyčerpá roční „limit“ 3 000 korun a na třetí smlouvu již žádnou státní podporu neobdrží.
Převody ročně uspořených částek nad 20 000 korun do dalších let při souběžných smlouvách
|
§10 odst. 4 zákona o stavebním spoření: |
|
Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit. |
Je tu však jeden problém. Alespoň podle v současnosti platných výkladů.
Pokud existuje několik smluv souběžně vedle sebe, částka 20 000 korun se odečte z každé z nich. Tedy i z těch smluv, ze kterých v daném roce nebyla přiznána žádná státní podpora. Jinak řečeno to znamená, že z každé existující smlouvy se každoročně odečte 20 000 korun a teprve zbytek slouží v dalším roce jako základna pro další státní podporu. Ukazuje to následující příklad.
|
smlouva |
vklad (Kč) |
připsaná státní podpora (Kč) |
převod do dalšího roku (Kč) |
|
2004 | |||
|
A |
50 000 |
3 000 |
30 000 |
|
B |
60 000 |
0 |
40 000 |
|
C |
30 000 |
0 |
10 000 |
|
2005 | |||
|
A |
0 |
3 000 |
10 000 |
|
B |
0 |
0 |
20 000 |
|
C |
0 |
0 |
0 |
|
2006 | |||
|
A |
0 |
1 500 |
0 |
|
B |
0 |
1 500 |
0 |
|
C |
0 |
0 |
0 |
|
2007 | |||
|
A |
0 |
0 |
0 |
|
B |
0 |
0 |
0 |
|
C |
0 |
0 |
0 |
Účastník stavebního spoření si v roce 2004 (nebo později) uzavře následně po sobě tři smlouvy o stavebním spoření, všechny se státní podporou, označili jsme je A, B a C. Na první vloží v jednom kalendářním roce 50 000 korun, na druhou 60 000 korun a na třetí 30 000 korun. Z uspořené částky má na první smlouvě nárok na státní podporu 3 000 korun, tedy v maximální roční výši. Na dalších dvou mladších smlouvách proto již žádnou státní podporu neobdrží. Na první smlouvě bylo na státní podporu „spotřebováno“ 20 000 a zbývající přespořená (nebo můžeme také říci předspořená) částka 30 000 korun bude v následujícím roce sloužit pro výpočet a přiznání další státní podpory. Ovšem 20 000 korun se „spotřebuje“ také na obou zbývajících smlouvách. Přestože z této částky ve skutečnosti žádná státní podpora na účty nepřibyla.
Jak to je vlastně s garancemi peněz, které jsou do penzijního připojištění vkládány?
Dalo by se říci, že absolvent vysoké školy to má na trhu práce těžké. Často je bez jakékoliv pracovní zkušenosti, nepočítaje letní studentské brigády nebo krátkodobé výpomoci během semestru.
MF DNES přináší přehled 28 známých koupališť a koupacích míst z celé České republiky. Jaká je kvalita vody?
Předpokládejme, že majitel těchto tří smluv na ně v následujících letech nic nevloží. Státní podpora tedy bude nárokována jen z toho, co je na účtě již uloženo. Na první smlouvě je z hlediska posuzování nároku na státní podporu „předspořeno“ 30 000 korun, na druhé 40 000 korun a na třetí smlouvě 10 000 korun. Celá státní podpora bude opět připsána na první smlouvu a u všech tří smluv se základna pro určení výše státní podpory v následujícím roce opět sníží o 20 000 korun. Jelikož pak na první smlouvě klient získá státní podporu již jen z částky 10 000 korun, zbytek do 3 000 korun může nárokovat z druhé smlouvy. Tam má možnost získat státní podporu z částky 20 000 korun. Jelikož ale 1 500 korun mu bude připsáno již na první starší smlouvu, zde získá také pouze 1 500 korun. Pokud by v dalším (již čtvrtém) roce opět nic neuložil, žádnou další státní podporu by již neobdržel.
Výsledně tedy z vkladů v celkové výši 140 000 korun rozložených na třech smlouvách získá klient za tři roky spoření státní podporu 9 000 korun. Pokud dále již nic ukládat nebude, je to konečná částka, neboť další podporu není z čeho nárokovat. Kdyby měl sjednánu pouze jednu smlouvu, na tu v prvním roce vložil 140 000 korun a dále již nespořil, každý rok by získával po sedm let státní podporu 3 000 korun. Ze stejného vkladu by byl získal o 12 000 korun více.
Mají souběžné smlouvy význam?
Otázkou tedy je, proč by si měl zájemce o stavební spoření uzavírat více než jednu smlouvu. Pokud chce pouze spořit, z hlediska státní podpory to výhodné být nemusí, jak ukazuje výše uvedený příklad. Navíc bude platit celkově více na poplatcích za vedení účtu. Pokud chce mít co nejlépe zhodnocovány úspory, vybere si k tomu tu (jednu) spořitelnu, která úročí vklady nejvyšší sazbou. Diverzifikace rizika z hlediska bezpečnosti vkladů je ve stavebním spoření zbytečná. Vlastnit více smluv má přesto jedno pozitivum, je to flexibilnější. Pokud klient potřebuje nutně část peněz vybrat, zruší tak třeba pouze jednu ze smluv a druhá mu může běžet dál. Jelikož ukončení smlouvy dříve než za šest let po jejím sjednání znamená ztrátu státní podpory, přijde o ni pouze u části svých úspor.
Mít více smluv ale může být výhodné zřejmě v případě, kdy chce klient čerpat úvěr na bytové potřeby. Zde by rozdělení celkové cílové částky na několik menších mohlo mít význam. Například pokud by měl klient potíže se získáním dostatečného zajištění úvěru, jako jsou ručitelé nebo zástava nemovitosti, sjednání několika smluv u různých spořitelen by mu mohlo pomoci. Do určité míry by to také byla ochrana proti možným budoucím změnám úvěrových podmínek v některé ze spořitelen. Výhodou více smluv je také možnost postupného čerpání úvěru. Pokud výstavba nebo rekonstrukce nemovitosti probíhá v několika fázích, není třeba čerpat celý velký úvěr naráz, ale použít zpočátku jednu smlouvu a teprve po vyčerpání prostředků pak druhou. Na ní se o to déle budou úročit vklady a připisovat státní podpora a výhoda zde může být opět z pohledu zajištění, které je pro nižší úvěr méně náročné. Další je případ, kdy chce klient na jedné smlouvě čerpat úvěr a na další spořit a získávat úroky a státní podporu.
 |
Aktuální ceny bytů a nájemného v České republice vám přináší exkluzivní projekt serveru iDNES a společnosti Institut regionálních informací. Více na CENYBYTU.IDNES.CZ |
Jaké výhody podle vás přinesla klientům stavebních spořitelen novela zákona? Má podle vás veřejnost dostatek informací o nových podmínkách a pravidlech?
