Na jejich příjmy a majetek se podle zákona o střetu zájmů a zákona o svobodném přístupu k informacím může zeptat každý. Stejně by mělo být možné získat údaje o příjmech manažerů firem, jejichž akcie jsou kotované na burze. Budoucí investor má právo zjistit, jak hospodaří společnost, do které chce vložit své peníze. Zda například svým vedoucím pracovníkům nevyplácí až příliš vysoké odměny...
Od března platí zákon, ale...
Jenže celá záležitost má několik ale. Od 1. března platí novelizovaný zákon o střetu zájmů. A o něj se vede spor, který se dostal až k Ústavnímu soudu. Námitky mají kromě jiných členové zastupitelstev krajů a velkých obcí, kteří jsou nováčky ve skupině lidí povinných zveřejňovat majetek.
„Dokud Ústavní soud nerozhodne, platí zákon v současném znění,“ vysvětluje Michal Štička ze společnosti Transparency International, která se zaměřuje na problematiku korupce a vytváření protikorupčních programů. Zároveň dodává, že podle Transparency International je zákon nedokonalý. Například sankce za to, že veřejný funkcionář nepodá majetkové přiznání, je pouze třicet tisíc korun. Zároveň nepočítá s tím, že by údaje o majetku byly dostupné jednoduše na internetu, jako je to například ve Velké Británii. Pro údaje si dnes musí totiž žadatel dojít buď osobně do příslušné instituce, nebo o ně požádat písemně poštou nebo elektronicky. Na formu žádosti, tedy které údaje musí obsahovat, aby byla přijata, je dobré informovat se předem.
 |
Jak je to se společným majetkem manželů? Ve kterých veřejně přístupných dokumentech se můžete dozvědět o finanční situaci druhých? Čtěte ZDE. |
A pokud nejde o informace zveřejněné, ale instituce, například Sněmovna nebo Senát je zájemci vyhledávají, platí se za ně. Každá započatá hodina vyhledávání informací v Senátu stojí 348 korun (pokud je kratší než půl hodiny, účtuje si polovinu), v Poslanecké sněmovně je stejná služba za 100 korun na hodinu, ale cenu si napočítají až po dvouhodinové práci.
Informace o odměnách manažerů by zase měly být dostupné ve výroční zprávě, případně je lze vyžádat u společnosti. I v tomto případě však existuje nejasnost, co se vlastně bude zveřejňovat – zda odměny jednotlivce, nebo vedení firmy jako celku.
V pracovně ministra spravedlnosti Pavla Němce je už připraven návrh nového zákona, který počítá mimo jiné s pokutou až půl milionu korun za porušení této povinnosti a zveřejněním informací na internetu. Zatím je ve stadiu vládního návrhu zákona, který čeká cesta parlamentem k prezidentovi republiky. Za předpokladu, že se do obou komor v této podobě dostane.
Co si myslíte o zveřejňování finanční situace politiků a top manažerů? Přijde vám správné? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
