Pro porovnání jednotlivých podílových fondů nestačí jen rozdělení podle toho, do jakého cenného papíru investují většinu jim svěřených peněžních prostředků. Detailnější rozdělení fondů do skupin podle různých kritérií pomůže každému investorovi, který chce získat ucelené informace o vývoji podílového fondu, do kterého chce investovat.
Podrobnější rozdělení do skupin podle určitých předem daných pravidel je výhodné při porovnání nejen s ostatními, stejně zaměřenými fondy, ale také s příslušným benchmarkem (indexem), který se k dané skupině fondů ideálně hodí. Je určitě jednodušší porovnat 20 fondů v jedné specifické skupině akciových fondů, než porovnávat několik stovek všech akciových fondů na trhu.
Jeden příklad za všechny
Je velmi těžké a v podstatě nemožné objektivně porovnávat například podílový fond ING International Česká akciový fond s fondem Parvest Emerging Markets Equity. První jmenovaný fond není sektorově zaměřen, největší podíly v jeho portfoliu však zabírají akcie společností v oblasti bankovnictví a telekomunikací a investuje výhradně v zemích Vyšegrádské čtyřky. Více než polovina prostředků je investována na trzích v ČR (minimálně 51%) a dokazují to i akcie čtyř českých společností mezi prvními pěti s nevětším podílem v portfoliu.
Druhý fond se také neorientuje na žádný sektor a většinové podíly jsou podobné jako u fondu číslo jedna. Regionálně však převládají akcie společností z jihovýchodní Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Za poslední tři měsíce vydělal fond Parvest 17,03 % a za
 |
Warranty a knock-out produkty: Obrovský zisk, nebo nic. |
Rozdělení fondů do menších skupin tedy slouží především k lepší orientaci v množství fondů, které jsou investorům k dispozici (jen v ČR se v současnosti prodává více než tisícovka podílových fondů). Sektorizací fondů se zaobírá několik společností, které člení fondy do menších skupin. Příkladem může být společnost Standard&Poors, která rozdělila fondy do 16 velkých skupin. Ty se dále dělí na podskupiny, kterých je celkově více než tři stovky.
Začlenění a příslušnost k určité skupině je mnohdy (ale ne vždy) obsaženo také v názvu fondu, což také zjednodušuje orientaci investorům. Největší množství podskupin mají samozřejmě fondy akciové (equity, stock), které se dělí podle různých hledisek. Hlavním kritériem při členění fondů je regionální hledisko, podle kterého se dělí fondy investující do regionů: svět (world), Amerika, Evropa, Evropa bez Velké Británie (Euroland), východní Evropa (Eastern Europe), Asie, Asie bez Japonska (Asia ex Japan), rozvíjející se trhy (emerging markets) apod.
V nabídce jsou také fondy zaměřené jen na jednu zemi. Dalším hlediskem při rozdělení je členění tématické (sektorové), v rámci některých regionů jsou v nabídce také fondy investující do malých, nebo středně velkých firem (small caps, mid caps).
Širokou nabídku fondů rozdělených do velkého množství skupin nabízejí i fondy
 |
Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh? |
Smíšené fondy (asset allocation) se kromě výše popsaných hledisek dělí na dynamické (dynamic, minimálně 70 % portfolia v akciích), neutrální (balanced, 30 – 70 % akcie), defenzivní (defensive, maximálně 30 % v akciích) a flexibilní (flexible, žádné limity).
U nás vám rozdělení fondů do základních čtyř až pěti skupin a aktualizované informace poskytne Unie investičních společností (domácí fondy, týdenně na www.uniscr.cz) a Asociace pro kapitálový trh (zahraniční fondy, www.akatcr.cz). Nejpodrobnější statistiku podle sektorového zaměření poskytuje časopis Fondshop.
Která kritéria jsou při investování do fondů důležitá pro vás? Napište nám své názory, budeme se těšit.
reklama
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
