V prvních dnech a měsících se stane překvapivě málo. Změní se ceny v obchodech, částky na výplatních páskách a na bankovních účtech – ale převážně půjde pouze aritmetický přepočet. Pokud přechodu na euro využijí někteří obchodníci ke zdražování, asi to nebude mít velký význam, tím spíše, že ceny budou ještě nějakou dobu uváděny v korunách.
Úrokové sazby se patrně nijak nezmění – koneckonců již nyní jsou české úrokové sazby velmi blízké eurovým. Nevzniknou tedy patrně žádné pozorovatelné efekty z hlediska dostupností a cenou hypoték či jiných typů úvěrů.
Podstatnější bude, co nastane za rok, za dva nebo ještě déle po přijetí eura. Zatímco krátkodobý efekt bude mizivý, v delším horizontu možná zažijeme různá překvapení.
Česká republika je malá otevřená ekonomika, která má ve světovém měřítku velmi velký objem zahraničního obchodu vzhledem ke své velikosti. Něco podobného platí i pro toky kapitálu. Lze s určitostí předpokládat, že intenzita kapitálových toků po přijetí eura vzroste vzhledem k odstranění měnového rizika.
Co to v praxi znamená? Zamysleme se nad tím, proč si občané některých členských zemí eurozóny stěžují na drahotu, přestože cenové indexy hlásí nízkou inflaci. Cenový index HICP (Harmoinsed Index of Consumer Prices) je konstruován tak, aby nadproporcionálně zahrnoval ceny tzv. obchodovatelných položek, kam patří textil, elektronika, automobily, nábytek a většina zboží dlouhodobé spotřeby. Tyto položky jsou předmětem mezinárodního obchodu a jejich ceny podléhají mezinárodní konkurenci. Proto takto konstruovaný index z podstaty věci bude prakticky vždy signalizovat nízkou inflaci.
Životní náklady běžných občanů však obsahují podstatný podíl tzv. neobchodovatelných položek, kam patří ceny nemovitostí, náklady na bydlení, služby nejrůznějšího druhu, dodávky vody, elektřiny, atd. Jen samotné bydlení a služby spojené s ním zaujímá typicky několik desítek procent běžných rodinných výdajů.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEV indexech HICP je však zastoupeno jen v řádech jednotek procent. Proto například obrovský boom cen nemovitostí ve Španělsku nebo v Irsku neměl prakticky vliv na tamní cenové indexy, třebaže dopad na ceny a dostupnost bydlení v těchto zemích byl obrovský.
Po vstupu do eurozóny se nicméně nestane skoro nic s cenami českých bytů v krátkodobém horizontu, podobně jako se nic zvláštního nedělo v roce 2004, po vstupu do EU. To hlavní nastane o několik let později.
Růst objemu peněz v ekonomice – jehož zrychlení bude po přijetí eura prakticky jisté – bude mít za následek mohutnou stavební aktivitu; alespoň ve většině ekonomik srovnatelných s ČR tomu tak bylo po zavedení eura. Zda nabídka nových bytů převýší nad efektem růstu cen, je otázkou, ale odpověď je spíše ano.
Pochopitelně, že základem pro valorizaci důchodů a mezd bude oficiální „krotký“ harmonizovaný index. Proto je vysoce pravděpodobné, že početné skupiny obyvatelstva si budou stěžovat (právem) na drahotu, zatímco ekonomové z centrálních úřadů budou jejich stížnosti bagatelizovat.
Máme euro přijmout raději dříve, anebo není kam spěchat?
Toto je obtížná otázka bez jednoznačné odpovědi. Euro má svá pozitiva i negativa. Teoreticky si lze představit oba extrémy: okamžité přijetí, stejně jako zachování koruny na věčné časy. Ani jeden z těchto scénářů by nebyl katastrofický. Okamžité přijetí by asi mělo za následek poněkud rychlejší tempo růstu životních nákladů – viz předchozí bod. Konvergence hospodářské výkonnosti by šla inflační cestou.
V plném znění najdete článek na serveru www.investujeme.cz
