Před šesti lety byl nařízením Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (SE) položen právní základ evropské společnosti jako nové formy nadnárodní právnické osoby. A letos tato nová forma právnické osoby pronikla i k nám, když byla koncem května zaregistrována první evropská společnost se sídlem v ČR.
Evropská společnost – societas europaea (přídomek SE) – je, ačkoliv se v názvu označení „akciová“ neobjevuje, v zásadě formou nadnárodní akciové společnosti. A právě tato nadnárodnost s sebou nese řadu odlišností a nesporných výhod.
Sídlo kde se zlíbí
Evropská společnost může mít sídlo v kterémkoliv členském státu EU a během své existence může navíc libovolně přesídlit do jiného členského státu EU. Nedochází tak k přerušení právní kontinuity společnosti, se změnou sídla do jiného státu dojde pouze ke změně legislativy, kterou se společnost řídí. To umožňuje mimo jiné zvolit stát s nejpříhodnějšími podmínkami pro podnikání třeba s ohledem na daňové zatížení (tzv. country shopping) nebo nutnou administrativu.
„Pro mezinárodní daňové plánování je evropská společnost zajímavou novinkou. Zájem našich klientů o tento nový právní status a informace o něm v posledních týdnech značně vzrostl,“ komentuje atraktivitu SE Zdeněk Švanda, výkonný ředitel poradenské společnosti APOGEO. Akciové společnosti z různých států EU či evropské společnosti mohou nyní také využít možnost nadnárodní fúze, která byla do aplikace desáté směrnice o přeshraničních fúzích, resp. jejího promítnutí do národních právních řádů národním společnostem odepřena.
Důsledkem fúze akciových společností se sídlem v různých státech EU je pak nástupnická společnost v právní formě evropské společnosti, která pak může umístit sídlo i do jiného státu, než kde mají sídlo společnosti účastnící se fúze. „Proces nadnárodní fúze se vznikem SE je ale poměrně komplikovaný,“ upozorňuje Petra Šimková, advokátka spolupracující s poradenskou společností APOGEO. V České republice se zatím obecně problematikou evropských společností zabývá jen úzký okruh poradců. Praktické zkušenosti s právní formou SE, zejména pak s fúzemi do SE, jsou stále minimální Atraktivitu SE zvyšuje i možnost opačné přeměny, tj. přeměna SE na národní akciovou společnost v tom státu, kde SE sídlí.
Jaké jsou daňové výhody a nevýhody SE?
Zdánlivě by poměrně jednoduchá změna sídla mohla při zvažování mezinárodního daňového plánování vyvolávat dojem, že si lze jednoduše vybrat sídlo společnosti a tímto způsobem ovlivnit výslednou daňovou povinnost. Skutečnost je však poněkud složitější, protože tomuto postupu se jednotlivé členské státy EU brání úpravou přímého zdanění.
Přestože je jedním ze základních pilířů celní unie volný pohyb osob a současně existuje i celoevropská harmonizace v oblasti nepřímých daní, oblast přímých daní je nadále v kompetenci jednotlivých členských států. Pokud vnitrostátní právní úprava přímého zdanění nezasáhne do základních svobod evropského volného trhu, pak není dána ani pravomoc Evropského soudního dvora jakkoliv vykládat příslušná ustanovení národních předpisů v této oblasti.
Podle původních návrhů mělo dojít vedle evropské společnosti i k vytvoření jejího jednotného daňového režimu, nicméně s ohledem na postoj států s vysokým daňovým zatížením k realizaci tohoto kroku nakonec nedošlo. Ve skutečnosti je tak evropská společnost realizující svou činnost na území několika států EU podřízena současně několika daňovým režimům stejně, jako by tuto činnost prováděla prostřednictvím samostatných právních subjektů.
V okamžiku přesunu sídla nebo komplexního daňového plánování je tak nutné vzít v úvahu celou řadu daňových aspektů – smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a to především vznik stálé provozovny, jejímž prostřednictvím může stát dosáhnout na příjmy daňového nerezidenta, charakter obchodní činnosti konkrétního poplatníka atp.
„Při posuzování reálných aspektů činnosti ve vazbě na daňové souvislosti se lze v některých konkrétních případech vyhnout všem problematickým úskalím daňového práva příslušných států. Potom je možné evropskou společnost efektivně využít při strukturování složitých transakcí,“ říká daňový poradce Ing. Petr Ševčík z poradenské společnosti APOGEO. „Tento závěr ovšem nelze chápat v žádném případě paušálně pro všechny daňové poplatníky bez ohledu na jejich povahu a podstatu činnosti,“ dodává Ševčík.
Nižší personální požadavky na řízení společnosti
Významným kladem SE je též flexibilita struktury řízení (corporate governance) v podobě možnosti volby mezi dualistickou a monistickou strukturou. Obě varianty jsou zajímavé nižšími personálními požadavky a administrativními náklady oproti společnostem národním. Dualistický model SE je obdobou národní úpravy akciové společnosti, tj. s představenstvem, jako statutárním orgánem, které však může být, na rozdíl od národní akciové společnosti s více než jedním akcionářem, i jednočlenné, a jednočlennou dozorčí radou, jako kontrolním orgánem (dozorčí rada národní akciové společnosti musí být minimálně trojčlenná). Nařízení primárně předpokládá německý model, tj. členy řídícího orgánu (představenstva) volí a odvolává dozorčí rada. Členské státy však mohou upravit, aby členy představenstva volila a odvolávala valná hromada.
Oproti tomu monistický model předpokládá správu společnosti jediným orgánem – správní radou, která zahrnuje funkce řídícího i kontrolního orgánu. Správní rada musí mít nejméně tři členy. Obchodní vedení společnosti přísluší buď předsedovi správní rady (předseda – generální ředitel) nebo jiné fyzické osobě jmenované správní radou (generální ředitel). Jednu z uvedených variant zvolí správní rada.
Třetí možností je i volba jedné nebo více fyzických osob tzv. delegovaným generálním ředitelem. Tuto volbu provádí správní rada na návrh generálního ředitele, správní rada a generální ředitel také rozhodují o rozsahu pravomocí delegovaného ředitele a doby trvání jeho funkce.
Další významná výhoda má řekněme psychologický charakter plynoucí z evropské, kosmopolitní identity SE (evropský goodwill, evropská (korporátní) identita). Právní forma SE s sebou nese unikátní image a může být vnímána jako přípona mezinárodního úspěchu společnosti.
Jak se evropská společnost zakládá?
Výhody SE zatím kompenzují byrokratické požadavky v České republice. Už založení národní akciové společnosti je s ohledem na byrokracii i její mnohdy nejasné požadavky většinou poměrně zdlouhavé, založení evropské společnosti je ale i vzhledem k nulovým zkušenostem našich úředníků s touto formou společnosti ještě daleko obtížnější.
Oproti Evropě máme v Česku ovšem výhodu v tom, že i evropskou společnost lze koupit jako tzv. ready-made, tedy předzaloženou společnost. V nabídce ji jako jediná v Evropě má česká společnost SMART Office & Companies patřící do investiční skupiny NATLAND Group. Možnost koupit evropskou společnost jako ready-made je ojedinělou příležitostí, jak si zajistit evropskou identitu rychle a bez komplikací. „Výhodou ready-made SE je i fakt, že při koupi společnosti se akcionářem SE může stát i osoba, která jinak SE založit nemůže, nebo je velmi omezena; typicky fyzická osoba, národní společnosti jako jediný akcionář atd.,“ doplňuje obchodní ředitel SMART Office & Companies Josef Jaroš.
Správa evropské společnosti
Samotná správa evropské společnosti s sebou nenese nijak zásadně odlišné požadavky s jedinou výjimkou a tou je participace zaměstnanců na řízení společnosti. Vedení společnosti má povinnost dohodnout se zaměstnanci (resp.vyjednávacím výborem zaměstnanců) jejich zapojení do záležitostí společnosti např. možnost volit část členů dozorčí rady atp.
Z dosavadní zkušenosti poradenské společnosti APOGEO vyplývá, že zájemci o evropské společnosti volí v rámci správy komplexní outsourcing služeb, tedy jak právní služby související s fungováním společnosti, tak i účetnictví a daňové poradenství. Evropská společnost je i v Evropě zatím poměrně novou záležitostí. Vzhledem k nastíněným výhodám lze ovšem očekávat, že zájem o tento nadnárodní právní statut postupně poroste.
