Výpočtový základ
Přímé důchody se vyměřují danou procentní sazbou z výpočtového základu, který se zjišťuje ke dni, od něhož se přiznává důchod. Výpočtový základ se odvozuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce, který se zjišťuje buď jako určitý průměr dosažených výdělků za stanovené období nebo z dřívějšího osobního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec již pobíral nebo pobírá některý z přímých důchodů.
Definice výpočtového základu
Výpočtovým základem je podle § 15 ZDP osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici; pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně, z částky osobního vyměřovacího základu v pásmu od první do druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se počítá 10 %.
Pro stanovení výpočtového základu je tedy třeba znát aktuální hodnoty redukčních hranic. ZDP v § 15 stanovil tyto hodnoty pro první rok účinnosti, tj. pro rok 1996 s tím, že pro další kalendářní roky stanoví tyto hodnoty vláda svým nařízením (přehled redukčních hranic je uveden na str. 118). V roce 2008 je výpočtovým základem osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 000 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 000 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 000 Kč do 24 800 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 24 800 Kč se počítá 10 %. Pro rok 2007 činí první redukční hranice 9 600 Kč a druhá redukční hranice činí 23 300 Kč.
Osobní vyměřovací základ zjištěný z výdělků
Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Koeficient 30,4167 představuje průměrný počet dní v kalendářním měsíci (365/12 = 30,4167).
Výpočet osobního vyměřovacího základu (OVZ) se dá znázornit vzorcem ZDE
Roční vyměřovací základ
Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce (přitom za vyměřovací základ pojištěnce se před 1. lednem 1996 považuje hrubý výdělek podle předpisů platných před tímto dnem a po 31. prosinci 1995 vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zákona č. 589/1992 Sb. a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, popř. za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě) za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnotu ročního vyměřovacího základu pojištěnce, a to v závislosti na tempu růstu průměrné mzdy v národním hospodářství.
Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce znamená součet všech vyměřovacích základů v daném kalendářním roce (pojištěnec mohl mít v roce více zaměstnání, a to souběžných nebo na sebe navazujících). Za vyměřovací základ se však považují jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě činnosti, která se považuje za dobu pojištění (str. 18 až 34); příjmy z činností, které nezakládají účast na důchodovém pojištění (například z dohody o provedení práce, byť by se z těchto příjmů odváděla příslušná daň), se do vyměřovacího základu nezahrnují. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 (např. u osob samostatně výdělečně činných) byla stanovena podmínka zaplacení pojistného.
Vyměřovací základy jsou uvedeny na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení) nebo v potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení (jde-li o osoby samostatně výdělečně činné). Výši náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) prokazuje pojištěnec potvrzením zaměstnavatele (toto potvrzení předkládá až v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu). Roční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výpočet ročního vyměřovacího základu (RVZ) se dá znázornit vzorcem ZDE
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu
Tento koeficient se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. Pro výpočet tohoto koeficientu ZDP určuje, že se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Na základě příslušných nařízení vlády je pak možné stanovit příslušné koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro výpočet důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do příslušného kalendářního roku.
Všeobecné vyměřovací základy a přepočítací koeficienty jsou pro jednotlivé kalendářní roky stanovovány nařízením vlády, které má vláda stanovit vždy do 30. září kalendářního roku. Všeobecný vyměřovací základ se přitom stanoví ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok. Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu.
Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1. Rokem přiznání důchodu se rozumí kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod.
Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a za všechny další předcházející kalendářní roky se koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ) zjišťuje podle vzorce ZDE
Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
