Jednotná sazba daně
Od ledna platí pro všechny jedna sazba daně. Čtyři daňová pásma – 12, 19, 25 a 32 procent – skončila s loňským rokem. Z příjmů teď zaplatíte daň ve výši 15 procent bez ohledu na to, kolik peněz vyděláte. Změna se dotkne zaměstnanců i podnikatelů. Podnikatelům se navíc ruší minimální základ daně.
Příklad: Beru 10 000 korun a dřív jsem platil nejnižší, dvanáctiprocentní daň. Když teď budu danit patnácti procenty, z výplaty mi zbude ještě míň?
- Rozdíl ve výši daně vám dorovnají vyšší slevy na dani. Ve srovnání s loňským rokem je třeba jen sleva na poplatníka víc než trojnásobná. V konečném důsledku tak i vám čistá mzda vzroste. Jestli jste bezdětný, budete brát o 456 korun víc než loni. Pokud uplatňujete slevy na děti, bude to ještě víc.
Vyšší slevy na dani
Každý, kdo platí daně, má nárok na slevy. Ty se oproti loňskému roku výrazně zvýšily. Další podstatnou změnou je, že nově si slevu na poplatníka mohou uplatnit i pracující důchodci, to až do konce loňského roku nebylo možné.
Příklad: Jsem pracující důchodce, co mám dělat, abych si mohl uplatnit slevu na poplatníka?
- Vy nemusíte dělat nic, slevu vám od ledna mzdová účtárna přizná automaticky.
Superhrubá mzda
Novým pojmem je takzvaná superhrubá mzda – je to hrubá mzda zvýšená o sociální a zdravotní pojištění, které za vás platí zaměstnavatel. Své superhrubé mzdy se snadno dopočítáte, když hrubou mzdu vynásobíte koeficientem 1,35. Výsledná suma slouží pro výpočet daně z příjmu. Tyto peníze nikdy nedostanete, ale daň z nich zaplatíte. Právě díky tomu je skutečná daň o něco vyšší než 15 procent – téměř 20,25 procenta.
Příklad: Jaký je rozdíl mezi starým a novým výpočtem čisté mzdy? Kde se vzala ta superhrubá mzda?
- Superhrubá mzda existovala i dřív, jen ji na své výplatnici nikdo neviděl. Firmy za svoje zaměstnance musely vždy odvádět peníze na sociální a zdravotní pojištění, dohromady právě 35 procent z hrubé mzdy daného pracovníka. Nové je to, že od ledna zaměstnanci musí i z těchto peněz odvádět daň z příjmu. To platí i pro podnikatele, kteří si dřív pojistné uplatňovali jako výdaj.
Odpočty z daňového základu
Jednotná sazba daně z příjmu ovlivní i odpočty z daňového základu, jako jsou úroky z úvěrů na bydlení (hypotéky a stavební spoření), penzijní připojištění, životní pojištění, dary na charitu a podobně.
Odpočty je stále možné uplatnit, ale vzhledem k tomu, že platí jednotná patnáctiprocentní daň, pro lidi, kteří dříve platili vyšší daň – tedy 25 nebo 32 procent – to bude méně výhodné. Výše úlevy se totiž odvíjí od výše daně.
Pokud jste například na úrocích za hypotéku zaplatili 40 000 korun a byli v 32procentní sazbě, na dani jste ušetřili 12 800 korun, za rok 2008 už by to při stejné výši úroků bylo jen 6 000 korun.
Příklad: Uzavřel jsem si smlouvu o penzijním připojištění s tím, že díky tomu na dani ušetřím 3 840 korun ročně. Kolega mi tvrdí, že od ledna už to neplatí.
- Možnost odečítat si z daňového základu vklady na penzijní připojištění až do výše 12000 korun ročně stále platí. Pokud jste patřil do nejvyšší daňové sazby 32 procent a na penzijko vložil 12 000 korun, mohl jste si ze svého daňového základu odečíst 32 procent z 12 000 korun, což je oněch 3 840 korun. Letos všichni platí patnáctiprocentní daň, tudíž bude ze stejných 12 000 korun možné odečíst jen 15 procent, a nejvyšší daňová úspora tak dosáhne maximálně 1 800 korun ročně.
Strop na sociální a zdravotní pojištění
Novinkou je, že když si zaměstnanec v jednom kalendářním roce vydělá více než 1 034 080 korun, nebude pak už muset platit sociální a zdravotní pojištění – což je celkem 12,5 procenta z hrubé mzdy. Tak vysokého příjmu však dosáhnou jen ti, kdo měsíčně vydělají víc než 86 000 korun hrubého. Platí, že čím víc peněz měsíčně vyděláte, tím dřív pojistné přestanete platit.
S příjmem 86 000 korun to bude až v prosinci, ale s dvěma sty tisíci měsíčně už v červnu. Navíc ve chvíli, kdy stropu dosáhnete u jednoho zaměstnavatele, přestává za vás pojistné odvádět i on, a v konečném důsledku tak ušetříte na daních. Když za vás zaměstnavatel neplatí pojistné, sníží se superhrubá mzda na úroveň té hrubé a klesne daň.
Příklad: Je pravda, že když vydělám víc než milion korun, nebudu už platit sociální pojištění?
- Ano, měsíc po tom, co vaše hrubé příjmy dosáhnou částky 1 034 800 korun, stát vám až do konce kalendářního roku odpustí platby na sociální a i za zdravotní pojištění. Od Nového roku se začne počítat zase od začátku.
Zjistěte, kolik budete brát
Tabulka je propočítána pro zaměstnance s jedním až třemi dětmi. Na průsečíku řádku a sloupce najdete dva údaje – čistý příjem v roce 2007 a v roce 2008. Když částku za rok 2008 odečtete od loňské sumy, zjistíte, o kolik víc budete brát díky nižší dani z příjmu a vyšším slevám na dani.
Slevu na dítě ve výši 890 korun může uplatnit buď jeden, nebo druhý rodič, nikoli oba. Je jedno, který z nich to bude, protože sleva je pro všechny stejná bez ohledu na výši příjmu. Pokud máte dvě děti, můžete se třeba dohodnout, že každý uplatníte slevu na jedno z nich.
U zaměstnance s nízkými příjmy, který uplatňuje slevu na více dětí, může dojít i k tomu, že sleva na dani bude vyšší než daň, kterou má zaplatit. Žádnou daň pak neplatí, dokonce dostane takzvaný daňový bonus. Ten je pro rok 2008 maximálně 4 350 korun měsíčně.
Jak číst v tabulce
V prvním sloupci si najděte řádek s částkou odpovídající vaší měsíční hrubé mzdě. Od ní jeďte prstem po lince doprava a zastavte se ve sloupci, který odpovídá počtu dětí, na které uplatňujete slevy.
Porovnat čistou a hrubou mzdu v roce 2007 a 2008 si můžete ZDE
