Manželé Tomáškovi uvažují o penzijním připojištění. Paní Tomáškové je 52 let a panu Tomáškovi o dva roky více. Pan Tomášek změnil v současné době zaměstnání. Nový zaměstnavatel mu umožní získat po tříměsíční zkušební době příspěvek na penzijní připojištění. Vhledem k tomu, že si pan Tomášek do současné doby penzijní připojištění nezaložil, uvažuje o jeho založení. Řeší však, co by to pro něj přesně znamenalo.
V jiné situaci je paní Tomášková, která má penzijní připojištění založené od roku 1998. V tuto chvíli dostala nabídku, aby přistoupila na aktuální penzijní plán. Jak se z dopisu od penzijního fondu dozvídá, získá tím možnost vyššího státního příspěvku.
Oba tedy prověřují všechny možnosti penzijního připojištění, než přistoupí na výše uvedené nabídky.
Jak funguje penzijní připojištění
Penzijní připojištění bylo v době svého vzniku první vlaštovkou při úvahách o důchodové reformě, která se v současné době, jak všichni víme, stále ještě připravuje, nebo − chcete-li − oddaluje.
Problém dnešní doby spočívá v tom, že stále nikdo neví, jak bude vlastně důchodová reforma vypadat, a tedy i jak velkou roli v ní bude hrát samotné penzijní připojištění.
Penzijní fondy od samého začátku bojují s tím, že úložky samotných účastníků penzijního připojištění jsou nízké a průměrný věk účastníků naopak vysoký. Proto se stále snaží přitáhnout mladší a mladší účastníky a současně usilují o to, aby tito i stávající účastníci zvedali své průměrné úložky. Jaké parametry penzijní připojištění se státním příspěvkem vlastně nabízí?
- Na vlastní příspěvky účastníka poskytuje stát finanční podporu v podobě státního příspěvku:
| měsíční příspěvek účastníka |
100 Kč | 200 Kč | 300 Kč | 400 Kč | 500 Kč |
| měsíční státní příspěvek |
50 Kč | 90 Kč | 120 Kč | 140 Kč | 150 Kč |
- V případě vlastního vkladu vyššího než 500 Kč se již státní podpora nezvyšuje. Prostředky vložené od 500 Kč do 1 500 Kč měsíčně je možné uplatnit jako položku snižující základ daně.
- V penzijním připojištění jsou definovány čtyři druhy penzí (starobní, invalidní, výsluhová a pozůstalostní).
- Podle současně platných penzijních plánů vznikne účastníkovi nárok na starobní penzi, pokud platil příspěvky nejméně po dobu 60 měsíců (pěti let) a dosáhl věku 60 let. V praxi to znamená jediné. Pokud je účastníkovi více než 60 let, má nárok na výběr už po pěti letech spoření.
- Na sjednanou invalidní penzi vzniká nárok při přiznání plného invalidního důchodu, jestliže účastník platil příspěvky alespoň 36 měsíců (tři roky). Opět v praxi to znamená, že invalidní důchodci mají nárok na výběr už po třech letech spoření.
- Při výsluhové penzi lze po 180 zaplacených měsících (patnácti letech) získat až 50 % aktuální hodnoty na účtu penzijního připojištění. Tato možnost je reálná pouze pro mladší účastníky.
- Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě určené účastníkem ve smlouvě, zemřel-li účastník, který platil příspěvky alespoň 36 měsíců (tři roky).
- Místo těchto vyjmenovaných penzí může účastník požádat o tzv. jednorázové vyrovnání.
- Na smlouvu penzijního připojištění může přispívat i zaměstnavatel. Od 1. 1. 2008, kdy vstoupila v platnost reforma veřejných financí, může zaměstnavatel přispívat až 24 000 Kč ročně.
- Penzijní připojištění se řídí tzv. penzijními plány, které se od doby vzniku penzijního připojištění mění. V jednotlivých penzijních plánech se měnil i nárok na starobní penzi (např. po 36 měsících, po dosažení 50 let věku atd.) nebo výše státního příspěvku (nejvyšší státní příspěvek u starších penzijních plánů je 120 Kč měsíčně).
- Účastník může mít i dvě smlouvy penzijního připojištění, ale pouze v případě, že jen jedna je tzv. aktivní (je na ni nárokována státní podpora).
|
Rady a tipy |
Kdy je penzijní připojištění pro samotného účastníka daňově uznatelné a jak vysoký je daňový odpočet u tohoto produktu?
U penzijního připojištění je daňově uznatelná každá smlouva. Odpočitatelnou položkou ze základu daně je 12 000 Kč, ale za podmínky, že vlastní příspěvek účastníka převýší v ročním součtu (zdaňovací období) 6 000 Kč. Pro zisk maximální slevy na dani musí tedy účastník vložit v průběhu kalendářního roku 18 000 Kč.
Uplatněný daňový odpočet musí být naopak dodaněn (nezdanitelná část základu daně je uvedena jako příjem), a to u předčasně ukončené smlouvy, tj. při výplatě odbytného. Odbytné se vyplácí u penzijního připojištění, které zaniklo bez nároku na penzi nebo jako jednorázové vyrovnání místo nárokované penze.
Při výplatě odbytného přichází účastník o nárokovanou státní podporu a výnos z této státní podpory za celou dobu trvání smlouvy. Dále mu je podle současných daňových předpisů odečtena 15% srážková daň ze všeho, co není vlastní příspěvek. Do konce roku 2007 byla tato srážková daň 25 %.
|
Počítejte s patnáctiprocentní daní |
Co poradit Tomáškovům
Pan Tomášek uvažuje o založení penzijního připojištění. Paní Tomášková naopak řeší změnu penzijního plánu z důvodu vyššího státního příspěvku.
Panu Tomáškovi můžeme penzijní připojištění jednoznačně doporučit. Těžko by v jeho věku hledal zajímavější způsob zhodnocení při tak nízkém riziku a krátkém horizontu spoření. Příspěvek zaměstnavatele tuto výhodnost ještě zvyšuje.
Paní Tomáškové naopak doporučujeme zvážit výhodnost změny penzijního plánu kvůli zvýšení státní podpory. Vzhledem k tomu, že má penzijní připojištění od roku 1998, může podat žádost o jednorázové vyrovnání místo starobní penze (u tohoto penzijního plánu je nárok na starobní penzi podmíněn věkem minimálně 50 let).
Získané prostředky může opět použít ve formě předplacení do nového penzijního připojištění a tím ušetřit vlastní vkládané prostředky. Další možností je penzijní připojištění zanechat tak, jak je, a mít do budoucna možnost výběru prostředků, pokud by došlo k nějaké nenadálé situaci.
Manželům Tomáškovým je přes 50 let. Penzijní připojištění patří v jejich případě mezi nejvhodnější formy spoření pro zabezpečení na stáří. Příspěvek zaměstnavatele tuto výhodnost ještě umocňuje a tím zvyšuje jeho atraktivitu. Jakmile je jakákoliv smlouva založena, je nutné však každou změnu náležitě zvážit, což se týká jak pana Tomáška, tak především paní Tomáškové.
