O úmrtí majitele účtu se banka dříve či později dozví
Zapírat to, že majitel účtu zemřel? Možná to krátkodobě pomoci může, ale vězte, že banka se o této skutečnosti jistě dozví. Pokud to nebude od některého z příbuzných, ozve se notář, soud či jiná státní instituce, například správa sociálního zabezpečení s požadavkem na vrácení důchodu.
Samozřejmě s bankovními účty a vklady tzv. zůstavitele (původního majitele účtu) může nakládat v plném rozsahu pouze oprávněný dědic či dědicové, a to až bude pravomocně ukončeno dědické řízení. Ale co do té doby? Vše záleží na znění uzavřených smluv.
Běžný účet – i po smrti majitele účtu vše běží takřka beze změny
Majitelem účtu je ta osoba, pro kterou jej banka či jiný peněžní ústav zřídila na základě písemně uzavřené smlouvy. Na jejím základě je banka povinna přijímat na tento účet peněžité vklady či bezhotovostní platby, ale i provádět výplaty z účtu dle pokynů majitele.
Pokud tento zemře, vzniklý smluvní vztah podle platné právní úpravy prakticky nic nenaruší. Banka dále provádí trvalé platby, přijímá vklady, a hlavně až na pár výjimek účtuje poplatky.
Částečnou výjimkou je ČSOB. "Na základě věrohodné informace o úmrtí majitele účtu upustí banka od účtování paušálního měsíčního poplatku za vedení účtu a výpis, zabezpečí další služby, vše podle dispozic předaných majitelem za života. Peněžní prostředky neblokujeme, pokud nemáme od majitele účtu pokyn pro zastavení konkrétních plateb po úmrtí," sdělil mluvčí banky Tomáš Kopecký.
"Poté, co se u běžného účtu dozvíme, že zemřel majitel, kontrolujeme, zda jsou k účtu trvalé příkazy a zda existují podpisová oprávnění, která smrtí majitele účtu nezanikají. Pokud ano, banka eviduje zůstatek na účtu ke dni úmrtí a z účtu dále probíhají platby a výběry, banka účtuje poplatky," říká Martina Lambert, mluvčí Bawag Bank. "Pokud k účtu trvalé příkazy a podpisová oprávnění nejsou, účet se blokuje. V takovém případě se blokuje i proti poplatkům," upřesnila ještě tisková mluvčí banky.
Rozhodující v tomto případě tedy je, kdy majitel účtu zmocnil k nakládání s účtem další osoby a zda určil, budou-li moci s účtem manipulovat i po jeho smrti. Důležité je přitom datum 1. 1. 2005, kdy došlo k novelizaci občanského i obchodního zákoníku, jež smluvní vztahy klient versus banka řeší. Důraz je kladen na to, zda v plné moci majitel účtu stanovil, že dispoziční právo dalším osobám k jeho účtu zaniká, nebo naopak nezaniká jeho smrtí.
Stejná pravidla pak platí i pro termínované vklady a spořicí účty.
Jinak je tomu u vkladních knížek
Trochu jiná situace je u vkladních knížek. Zde záleží více na tom, která banka knížku vašeho zesnulého příbuzného vede a určil-li tzv. zůstavitel osobu, která mohla už za jeho života s vkladem na knížce nakládat.
"Pokud je k vkladní knížce veden další disponent, může s vkladem i po úmrtí klienta dále nakládat v rozsahu svých dispozičních práv, než bude skončeno dědické řízení a stanoven dědic vkladní knížky," uvedla Markéta Dvořáčková z GE Money Bank. U vkladní knížky například nemůže disponující osoba po smrti majitele vkladu změnit heslo, knížku nemůže ani zrušit apod. Stejná práva, jako měl původně majitel vkladu, získá pouze osoba určená soudem či zůstavitelem jako tzv. správce dědictví.
V České spořitelně však disponující osoba s žádostí o výplatu peněz jednoduše nepochodí. "U vkladních knížek není banka oprávněna (kromě zákonných výjimek) umožnit dispozici s takovým majetkem před ukončením dědického řízení." Odpověděla Kristýna Havligerová z České spořitelny na otázku, zda s vkladem na vkladní knížce může nakládat zmocněná osoba i v případě probíhajícího dědického řízení. Dále uvedla, že totéž platí i u bezpečnostních schránek.
O problematice ostatních finančních produktů po smrti majitele se dočtete v dalším článku.
