U dohod jde v první řadě o závislou činnost, kde zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele. Při práci na živnostenský list jde zpravidla o vytvoření nějakého úkolu, kde se dodavatel zaváže k jeho splnění a již není ve svých postupech k dosažení cíle nikterak řízen.
. Zákoník práce rozlišuje dva typy dohod konaných mimo pracovní poměr- dohodu o provedení práce |
Oba tyto smluvní typy se používají v případech, kdy buď rozsah pracovních aktivit občana nebo jeho možnosti neumožňují zaměstnání na plný pracovní úvazek (pod uzavřenou pracovní smlouvou). V praxi může jít například o malý rozsah úkolů ze strany zaměstnavatele, jejich koncentraci například pouze do nějaké krátké části dne apod.
U dohod jde v první řadě o závislou činnost, kde zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele. Při práci na živnostenský list jde zpravidla o vytvoření nějakého úkolu, kde se dodavatel zaváže k jeho splnění a již není ve svých postupech k dosažení cíle nikterak řízen.
Pozor na rozsah práce u obou typů dohod
Dohoda o provedení práce se uzavírá v případě, že zaměstnavatel není schopen zajistit nějaký konkrétní úkol vlastními pracovníky. Nejvíce je využívána pro nějaké jednorázové plnění, u kterého není předpoklad pravidelného opakování. Předmětem obsahu dohody by měl být především čas pro stanovený úkol, odměna a její splatnost. Zatímco výše odměny nikterak omezena není, zákoník práce striktně omezuje rozsah práce z pohledu času.
Dohoda o provedení práce může být uzavřena pouze v případě, že předpokládaný rozsah pracovního úkolu není vyšší než 150 hodin. Dohoda může být uzavřena na jeden rok s tím, že zaměstnanec v ní bude vykonávat práci maximálně 12,5 hodiny měsíčně. Tím pádem celkový součet nepřekročí zmiňovaných 150 hodin.
Dohoda o pracovní činnosti vám umožní pracovat v průměru 20 hodin týdně
Jestliže cítíte, že předmětný rozsah práce bude překračovat poměrně nízkou mez danou zákoníkem práce u dohody o provedení práce, tak byste měli přemýšlet o uzavření dohody o pracovní činnosti. U této dohody zákoník práce stanovuje rozsah práce maximálně do poloviny týdenní pracovní doby.
U čtyřicetihodinové pracovní doby tudíž činí maximální týdenní rozsah práce dvacet hodin. V praxi to neznamená povinnost odpracovat každý týden maximálně dvacet hodin. Představme si dohodu o provedení práce trvající dva týdny. Zaměstnanec s ohledem na nepravidelnost pracovních úkolů odpracuje první týden třicet hodin a druhý týden pouze hodin deset. Vše je v takovém případě v rámci zákona a není důvod k obavám.
Odvod daní z obou dohod vám může rozházet rozpočet
Zásadní rozdíl mezi oběma dohodami v oblasti daňových povinností je rozdílnost v zatížení odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zatímco dohoda o provedení práce není zatížena povinností platit odvody, tak u dohody o pracovní činnosti zatížení odvody existuje. Způsob výpočtu a vlastní placení odvodů se podobá obvyklé pracovní smlouvě.
V oblasti daňového zatížení je důležité zmínit možnost zaměstnance podepsat prohlášení k dani. Jestliže nemá zaměstnanec podepsané prohlášení, tak zaměstnavatel odvádí za zaměstnance finančnímu úřadu u odměn do 5 000 korun měsíčně srážkovou daň a u vyšších odměn zálohovou daň. Obě sazby daně jsou v současné době totožné (patnáctiprocentní). V případě podepsání prohlášení může zaměstnanec využít možnosti uplatnit slevu na dani. To má samozřejmě svoje výhody a kromě jiného může takový zaměstnanec požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování (nemá-li jiné zdanitelné příjmy).
U krátkodobých nebo nárazových druhů práce jsou dohody konané mimo pracovní poměr poměrně hojně využívanou smluvní oporou. Každý občan by měl přinejmenším vědět, že dohoda o provedení práce nepodléhá odvodům, což výrazně zvyšuje její výhodnost. Na druhé straně se hodí pouze pro krátké, jednorázové úkoly, které nepřekročí 150 hodin ročně. Jsou výhodné zejména pro lidi, kteří mají nějaký jiný hlavní pracovní poměr, ze kterého si plní svoje odvodové povinnosti, a vedle toho se jim naskytne možnost krátkodobého zajímavého přivýdělku.
