Průzkum probíhal ve 27 zemích světa včetně České republiky, která byla do studie zařazena poprvé. Zkoumal se vzorek 300 důchodců a 300 pracujících (v zemích s vyšší populací jako Čína, Indie a USA byl tento vzorek adekvátně navýšen).
Jeden z prvních výstupů výzkumu potvrdil dávno známou a nepříliš optimistickou pravdu, a sice že světová populace stárne a v příštích 25 letech naroste počet lidí starších 85 let o 150 procent.
I přesto, že kvalitu života si stávající ani budoucí důchodci nespojují přímo s výší příjmu v důchodovém věku, je patrné, že tento faktor má na vnímání obyvatel výrazný vliv. Důkazem je i následující tabulka, která přináší srovnání jednotlivých zemí z pohledu pravidelného příjmu penzisty a jeho nezbytnými náklady na provoz domácnosti.
Příjmy a výdaje seniorů (v Kč)
| Země | Důchodový příjem | Měsíční náklady na provoz domácnosti | Přebytek/deficit |
| USA | 80 496 | 50 122 | 30 374 |
| Švýcarsko | 69 959 | 50 975 | 18 984 |
| Německo | 37 964 | 25 725 | 12 239 |
| Velká Británie | 36 655 | 25 186 | 11 469 |
| Kanada | 47 428 | 37 092 | 10 336 |
| Nový Zéland | 28 570 | 22 438 | 6 132 |
| Itálie | 42 283 | 39 978 | 2 305 |
| Česká republika | 11 020 | 9 976 | 1 044 |
| Hong Kong | 22 940 | 22 227 | 713 |
| Slovensko | 7 984 | 8 397 | - 413 |
| Španělsko | 32 189 | 33 256 | - 1 067 |
| Polsko | 13 916 | 16 669 | - 2 753 |
| Portugalsko | 18 597 | 21 748 | - 3 151 |
| Maďarsko | 8 796 | 12 184 | - 3 415 |
| Japonsko | 32 876 | 38 658 | - 5 782 |
| Belgie | 35 897 | 43 689 | - 7 792 |
| Francie | 44 057 | 54 477 | - 10 420 |
| Zdroj: GfK, AXA Retirement Scope 2008 | |||
Z tabulky je patrné, že ve Francii musí mít lidé před odchodem do důchodu značné finanční úspory. V České republice důchodci zbude alespoň tisíc korun měsíčně, kdežto ve Francii se může člověk v penzi dostat do minusu až deseti tisíc korun. Proto je pro ně, vic než pro kohokoli jiného, výhodné se samostatně zabezpečit na stáří.
Podle dříve publikovaných studií je zřejmé, že příjem důchodců z dosud známých systémů důchodového zabezpečení bude klesat. Poměr lidí v důchodovém věku ku počtu lidí v produktivním věku se bude výhledově neustále zhoršovat a podle současných odhadů by v roce 2050 mohl na jednoho důchodce vydělávat cca 1,1 pracující. (V současnosti je tento poměr 1:2,4 ve prospěch produktivních obyvatel).
Individuální zabezpečení na důchod
Lidé si stále více uvědomují, že pouze státem organizovaný systém důchodového zabezpečení jim těžko zabezpečí kvalitu života ve stáří. Stále ovšem očekávají, že podstatnou část příjmu v důchodovém věku jim zajistí stát.
Češi společně s Belgičany, Filipínci a Španěly patří k národům, které na stát spoléhají nejvíce.
Celkem 90 procent dotázaných Čechů uvedlo, že v zabezpečení důchodového příjmu by měl stát hrát hlavní úlohu (světový průměr se pohybuje kolem 80 procent). Na druhou stranu v porovnání s celosvětovým průměrem patří Češi do skupiny zemí (USA, Nový Zéland), kde si lidé uvědomují, že k zabezpečení životní úrovně je potřeba si individuálně tvořit rezervy. Bezmála osmdesát procent pracujících v Česku si už nějak spoří na stáří. Světový průměr je pouze 54 procent, přičemž mezi největšími flegmatiky jsou Španělé, Maďaři a Maročané.
Pracující důchodci
Nepochybně zajímavé je také zjištění, že stále větší část dosud pracující populace počítá s tím, že si v důchodu nalezne nějaké drobné zaměstnání (54 % populace), které jim nahradí případný výpadek příjmu. Mezi současnými důchodci patří k nejpracovitějším Japonci a také čeští penzisté (22 %, celosvětový průměr je 17 %).
U Japonců není toto číslo - 28 % - zase tolik překvapivé. Příjem japonských důchodců vstupem do důchodového věku výrazně poklesne. Podobné motivy mají i Češi.
"Lidé vstupující do důchodového věku si chtějí i nadále udržovat svou životní úroveň, a proto i v důchodu si přivydělávají ke svému stálému příjmu," říká děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.
"Navíc pro seniory je zpravidla povzbuzující být součástí určitého kolektivu a zaměstnání tuto možnost nabízí. Ze současných průzkumů vyplývá, že Češi se do důchodu těší. Plánují si, jak budou pracovat na zahrádce, cestovat nebo se starat o rodinu, tedy dělat to, na co neměli při práci dostatek času. Ale po dvou letech zjišťují, že se jim po práci a pracovním kolektivu stýská a začnou si znovu hledat nějaké zaměstnání."
Více na Investujeme.cz
