Některé podniky už pod stromeček nadělily výpovědi a podle odborníků se letos bude situace zhoršovat. To, že zavládly obavy ze ztráty zaměstnání, potvrzuje i Jiří Halbrštát, marketingový manažer personální agentury Manpower. "V poslední době jsme zaznamenali velký útlum fluktuace zaměstnanců. Mají strach, že pokud dojde k propouštění, stanou se kvůli zkušební době těmi, kdo opustí firmu jako první." Ne všichni však reagují rozumně.
Ptejte se, co bude
Paniku často vyvolá i zaměstnavatel, který o svých plánech neinformuje.
"Zaměstnanci by měli mít vždy dostatek informací o situaci i chystaných změnách. Pokud zaměstnavatel mlží, stává se, že ze strachu odcházejí i zaměstnanci, kteří byli důležití a o jejichž propuštění se neuvažovalo," říká Klára Valentová, specialistka na pracovní právo advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
K tomu Jiří Halbrštát dodává: "Většinou firmu opouštějí ti nejschopnější, protože jinou práci snadno najdou."
Tipy a dotazyPokud máte problém v zaměstnání napište na dagmar.langova@mfdnes.cz |
Není to však jediný problém: mezi neinformovanými zaměstnanci dochází k intrikám, pomluvám, podrazům a poklesu morálky.
Marek Sebastian Coutierre, lektor manažerského vzdělávání CMC Graduate School of Business Čelákovice, proto radí: "Doporučuji jít za nadřízeným, promluvit si s ním otevřeně o svém pocitu ve smyslu ‚šíří se tu zákulisní informace o výpovědích; jsem tu, protože mi na mé práci záleží, nevím, jestli se bude týkat i mě‘."
Nedělejte chyby
"Je hodně individuální, jak kdo pod stresem zareaguje. Někdo začne pracovat s větším nasazením, ale najdou se i lidé, kteří mají pocit, že si zaslouží, aby jim firma za situaci, do které se dostali, ‚zaplatila‘ a v extrémních případech jsou schopni i krást," dodává Tamara Čermáková, konzultantka personálně poradenské společnosti Synergie.
Podle psycholožky Zdenky Židkové také rádi volíme útěk do nemoci. Nicméně tím, že si necháte vystavit neschopenku a dalšího půl roku strávíte na nemocenské, nic nevyřešíte. Problém jen oddálíte. Navíc při hledání dalšího místa ztratíte body.
"Ti, kdo reagují na výpověď pracovní neschopností, jsou obvykle lidé, kteří nejsou k firmě loajální, nejsou schopní pro svou práci něco obětovat, odcházejí už pět minut před koncem pracovní doby," mluví o svých zkušenostech inženýr Halbrštát. Tito lidé se vystavují i riziku, že jim zaměstnavatel například v budoucnu nenabídne jinou práci nebo nebude chtít poskytnout kladné reference pro hledání nového místa.
Spoléhejte sami na sebe
Velkou chybou bývá i "falešná kolegialita". Tedy vyhledávání výhodných známostí s tím, že vás ochrání a díky jejich pomoci si místo udržíte. Hrozí, že ten silnější vás při sebemenším problému potopí.
"Člověk se hlavně nesmí bát. Taková nepříjemná zkušenost může vést k tomu, že se váš život zlepší. Naučíte se spoléhat sami na sebe, začnete dělat něco jiného, co vás bude ještě více bavit," radí psycholožka Židková.
Rovněž lektor Coutierre považuje zákulisní intriky za krátkozraké. "Jediné, čeho tímto krokem dosáhnete, je nanejvýš krátké oddálení nevyhnutelného. Navíc vás tyto kroky mohou v budoucnu poškodit při hledání místa nového. Na řešení odchodu, či neodchodu z firmy ve chvíli, kdy se rozdávají výpovědi, bývá většinou pozdě," dodává.
Jeho radou je prevence: stát si pevně za svou prací, umět si obhájit svůj přínos společnosti a podílet se na jejím dění. A to vše nejen v době, kdy po firmě chodí strašák propouštění.
Neplatí, že v první vlně jsou propouštěni služebně mladší. Nejdříve většinou odcházejí najatí cizinci. Pak se firmy především loučí s těmi, kteří podávají menší výkon než ostatní.
Podle Jiřího Halbrštáta se firmy pro ty, kteří se osvědčili, snaží dočasně najít uplatnění v rámci podniku, třeba na nižších pozicích. "Všichni vědí, že finanční krize bude trvat jen nějakou dobu a že třeba za rok budou ty lidi potřebovat zpátky," vysvětluje.
