Průměrný manažer prospí o 19 procent méně času, než je doporučených osm hodin. Dokazuje to průzkum provedený v pěti zemích světa, který zveřejnil list Financial Times.
Asi 40 procent dotazovaných přitom viní ze své nespavosti právě současný stav globální ekonomiky. Nejhůře jsou na tom Američané, celých 30 procent z nich se přiznalo, že jejich postavení je příčinou, proč se v noci budí. O něco menší problémy mají Němci s 27 procenty a následně Britové s 24 procenty. Noční můry trápí kvůli práci 20 procent Japonců a 12 procent Holanďanů.
Nespavost se nevyhýbá ani českým manažerům. Ale podle psychologa Tomáše Vašáka není příčinou zdaleka jen hospodářská krize. "Manažeři a nejen oni špatně spí, když řeší problémy obecně. Třeba i osobní," míní. Víc ohrožené jsou v tomto ohledu ženy. Mají totiž sklony k různým úzkostem a ty nahrávají potížím se spánkem. Muži bývají spíše depresivní.
Mezi druhou a čtvrtou ranní
Manažeři se budí a přemýšlejí, co nestihli udělat, jak se vypořádat s tím či oním problémem, co je zítra čeká a tak dále. "Lidé se velmi často budí mezi druhou a čtvrtou ráno. Snaží se něco vymyslet, ale jejich vědomí v tu chvíli nebývá příliš výkonné, proto v naprosté většině případů na nic nepřijdou," dodává psycholog. Nespavost je tak klasickým průvodním znakem dlouhodobého stresu, v rámci kterého nemůžete vyřešit příčinu potíží.
Pokud se lidé nevyspí, zvyšuje se přes den jejich podrážděnost, únava a stres a snižuje se jejich výkon, dostávají se do začarovaného kruhu. Kromě psychiky však trpí také celé tělo. Nespavci jsou ohroženi vznikem obezity a později i cukrovky. Lidem, kteří málo spí, se stává několik věcí. Mají v krvi méně hormonu leptinu, který zvyšuje výdej energie. To znamená, že jejich organismus pracuje úsporně a většinu energie si ukládá – nejčastěji v podobě nadbytečných tuků.
Nevyspání také zvyšuje hladinu hormonu grelin. Ten má na svědomí větší chuť k jídlu a posiluje vnímání hladu. Lidem, kteří málo spí, se také snižuje citlivost tkání na inzulin, což může vést právě k cukrovce.
Špatný nebo krátký spánek má i další důsledky. Porucha spánku stejně jako jiné chronické onemocnění snižuje kvalitu života a zvyšuje riziko některých chorob. Platí to zejména o depresi a úzkosti. Dále má špatný vliv na denní výkonnost, ale i obranyschopnost organismu. Další studie rovněž dokázaly, že nevyspalí lidé častěji způsobí dopravní nehody, a to je velké riziko také u manažerů, kteří tráví hodně času v autě.
Unavte se
Vypořádat se s nespavostí zkuste nejdřív přirozenou cestou. Někdy stačí vyřešit problém, respektive najít si systém, jak problémy řešit. Je dobré plánovat: dnes jsem vyřešil toto, ale nestihl vyřešit tamto. Dávám si úkol, že se tím budu zabývat zítra dopoledne. Zkrátka netahat za sebou nevyřešené problémy, ale vymezit jim přesné místo a čas, kdy se jimi budete zabývat.
Tomáš Vašák také radí fyzicky se unavit, například sportem nebo prací třeba na zahrádce. Při vysedávání u televize, popíjení vína a občerstvování se smaženými brambůrky se tělo zdravě neunaví. Naopak alkohol "otevře" smysly a kalorické chuťovky zatíží žaludek. A jak známo usnout a klidně spát s plným břichem bývá nadlidský výkon.
Dobrým lékem je také pravidelnost. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu. Přizpůsobte spánku i místnost, kde máte postel. Ložnice by měla být tichá a zatemněná, pro spánek zajistěte také vhodnou teplotu, nejlépe 18 až 20 stupňů Celsia.
Pokud se v noci vzbudíte, nesnažte se za každou cenu usnout tak, že se budete převalovat v posteli. Lepší je vstát a třeba něco udělat. Rozhodně však bez kávy a čaje.
