Základní dávka, na kterou má matka nárok, je peněžitá pomoc v mateřství. Její výše závisí na platu, který matka pobírala před odchodem na mateřskou dovolenou.
Aby žena měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí být v posledních dvou letech alespoň 9 měsíců (přesně 270 kalendářních dní) zaměstnaná. Vlastní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou upraveny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Výše mateřské záleží na výdělku matky
Poskytovaná peněžitá pomoc v mateřství se odvíjí od výdělku matky v posledních dvou letech. Peněžitou pomoc v mateřství si můžete spočítat v naší kalkulačce.
Například matka před nástupem na mateřskou dovolenou pobírala plat ve výši dvacet tisíc korun hrubého. Součet vyměřovacích základů vydělíme počtem kalendářních dnů a získáme denní vyměřovací základ (240 000/365), což činí 685 korun. V tomto případě se denní vyměřovací základ nijak neupravuje. Matka však nebude dostávat celých 685 korun, ale pouze 70 % z této částky. Má-li měsíc 31 dní, mateřská bude 14 880 korun.
Redukce denního vyměřovacího základuDenní vyměřovací základ (DVZ) do 786 korun 100 % Max. 786 korun |
Matky vydělávající před nástupem na mateřskou přibližně 70 tisíc korun se dostanou na maximální mateřskou. Ta činí 963 korun denně (1 375 korun krát 0,7). Měsíčně (za 31 dní) matka dostane od státu 29 853 korun. Pokud se matce narodí jedno dítě, může mateřskou pobírat 28 týdnů, v případě narození dvou a více dětí se o 9 týdnů mateřská prodlužuje. Se současnou výplatou mateřské jsou však problémy. - čtěte Sociálka matce dluží 50 tisíc korun
Sňatek výši vaší mateřské neovlivní. Můžete ji přesunout na otce dítěte
Fakt, zda matka žije s manželem nebo přítelem, jednání ohledně výše mateřské nijak neovlivní. Na peněžitou pomoc v mateřství má od roku 2009 nárok také člověk, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, pokud s ní uzavře písemnou dohodu.
Dohodu lze uzavřít nejdříve na začátku sedmého týdne od porodu dítěte. Je nutné notářsky ověřený dopis přinést na Okresní správu sociálního zabezpečení. Jednostranným prohlášením matky jej lze v případě potřeby opět zrušit. Otec dítěte nezačne pobírat mateřskou v totožné výši jako matka. Mateřská se v jeho případě bude počítat z jeho denního vyměřovacího základu v rámci rozhodného období.
Je na každém jednotlivém páru a jejich rodinné finanční situaci, zda se jim toto vyplatí. Pokud například matka vydělávala několikanásobně více než otec, tak není od věci popřemýšlet o převedení mateřské na něj. Na druhé straně by v takovém případě mělo jít primárně o dítě a nikoli o peníze.
Na dávkách manželstvím nevyděláte, na daních ano
Jednou ze základních slev na dani je sleva na dani na manželku (manžela), jestliže její příjem během zdaňovacího období nepřesáhne 68 000 korun. V takovém případě může manžel (nikoli přítel) uplatnit slevu na dani ve výši 24 840 korun. Na druhé straně toto funguje pouze v případě, že manžel má skutečně příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Jestliže by byl bez jakýchkoli příjmů, tak slevu uplatnit nelze.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění a stavební spoření. Jak vidno, tak přehled neobsahuje peněžitou pomoc v mateřství. Tím pádem se matkám s průměrným a nadprůměrným platem lehce stane, že na peněžité pomoci v mateřství obdrží více než 68 000 korun a bez ohledu na další příjmy manžel ztratí kvůli tomu nárok na slevu na dani.
Jestliže matka (například studentka) nesplnila podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství a pobírá pouze rodičovský příspěvek (dávka státní sociální podpory), tak nárok na slevu na manželku v případě manžela bude i v případě, že překročí na dávkách sociální podpory limitní hodnotu 68 000 korun za rok.
Svobodné matky se snáze dostanou do sítě státní sociální podpory
Vedle peněžité pomoci v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění, existují také dávky státní sociální podpory. Některé typy těchto dávek jsou závislé na příjmu rodiny a základem pro přiznání nároku je životní minimum. - čtěte o nárocích na přídavek na dítě a sociální příplatek
Částky životního minima od 1. 1. 2007 (platné i pro rok 2009)
| Životní minimum pro | Částka |
| Jednotlivce | 3 126 korun |
| První dospělou osobu | 2 880 korun |
| Každou další dospělou osobu | 2 600 korun |
| Nezaopatřené dítě do 6 let | 1 600 korun |
| Nezaopatřené dítě 6-15 let | 1 960 korun |
| Nezaopatřené dítě 15-26 let | 2 250 korun |
| Zdroj: MPSV ČR | |
Příklady výpočtu životního minima
| Počet osob v rodině | Životní minimum (ŽM) |
| Jednotlivec | 3 126 |
| Dva dospělí | 2 880+2 600=5 480 |
| 1 dospělý, 1 dítě do 5 let | 2 880+1 600= 4 480 |
| 2 dospělí, 1 dítě do 5 let | 2 880+2 600+1 600=7 080 |
| 2 dospělí, 2 děti 8 a 16 let | 2 880+2 600+ 1960+ 2 250=9 690 |
| 2 dospělí, 3 děti 5,8 a 16 let | 2 880+ 2 600+1 600+ 1 960+2 250=11 290 |
| Zdroj: MPSV ČR, částky jsou uvedeny v korunách | |
Pokud žije matka bez přítele nebo manžela v domácnosti, životní minimum činí 4 480 korun. V případě přítomnosti druhého dospělého se životní minimum zvedá na 7 080 korun.
Páteř státní sociální podpory tvoří následující dávky: přídavek na dítě (příjem domácnosti musí být nižší než 2,4 násobek ŽM), sociální příplatek (do 2,0 násobku ŽM rodiny), rodičovský příspěvek – pro toho, kdo celodenně pečuje o dítě, porodné – každá žena, které se narodilo dítě. Obecně platí, že v manželství s průměrně vydělávajícím partnerem se na dávky státní sociální podpory nedostanete.
Co je podle vás výhodnější?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 27. srpna 2009. Anketa je uzavřena.
