Jeden z klientů headhunterské společnosti Krajíček & Associates dal na jednu z vyšších pozic přednost muži před ženou, která sice více splňovala požadavky na danou pozici, ale ve svých 32 letech byla bezdětná a firma měla obavy, že brzy odejde na mateřskou dovolenou, ačkoli třeba rodinu neplánovala. A nebyl to jediný případ diskriminace, se kterým se tito headhunteři setkali.
Přesto je jen pár případů, kdy se diskriminovaný obrátil na soud, a ještě méně je těch, kteří spor vyhráli. A ani nový zákon to zřejmě nezmění. "Antidiskriminační zákon je nový v tom, že se týká více oblastí než jen té pracovněprávní," vysvětluje Petra Sochorová, advokátka z kanceláře Havel & Holásek.
"Navíc počítejte s tím, že pokud si nyní budete na diskriminační jednání stěžovat u soudu, je třeba uvést k žalobě i důvody, proč máte pocit, že jste byli diskriminováni. Jinak soud žalobu nepřijme," vysvětluje. Na zaměstnavateli pak bude důkazní břemeno. Už shromáždění důvodů pro žalobu však bývá problém.
Zřejmě se nic nezmění
Současná právní úprava zvýhodňuje žalobce. Firma, která byla zažalována z důvodu diskriminace, musí prokázat, že k diskriminaci nedošlo. Přestože toto tzv. obrácené důkazní břemeno v obdobném znění platí již několik let, české soudy doposud řešily pouze několik desítek žalob. Známé jsou dva úspěšné spory Romek, kdy soud uznal, že je firmy odmítly zaměstnat z rasových důvodů.
Naopak v mnoha dalších případech soudy žalobcům nedaly za pravdu. Spor v minulosti prohrála žena, která se soudila kvůli tomu, že ji zaměstnavatel odmítl, protože je stará. A neuspěla ani žena, která žalovala firmu, že ve výběrovém řízení na místo manažera upřednostnila muže, přestože ona měla větší zkušenosti.
Advokátka z kanceláře Havel & Holásek soudí, že nový zákon příliš nezmění. "Dokazování je velmi složité, obzvlášť třeba u pracovních pohovorů, kde nejsou žádní svědci. Můžete si sice nahrát pohovor, při kterém se vás ptají, zda plánujete děti, ale je otázka, zda to soud uzná jako důkaz," dodává Petra Sochorová.
Dalším velkým problémem je pak diskriminace na základě věku. "Zaměstnavatelé nyní začali přednostně propouštět ty, jimž zbývá pár let do penze," poznamenává advokátka neziskové organizace Gender Studies Martina Štěpánková. Podle ní si lidé nejčastěji stěžují na nezákonné dotazy během přijímacích pohovorů: například kolik mají dětí, kdy plánují rodinu. Rada je jednoduchá, zkrátka neodpovídejte na nic, co se týká vašeho soukromí.
U pohovoru si dejte pozor na otázkyJak se cítíte? |
Braňte se
Po skončení pohovoru budete těžko něco dokazovat, a tak je třeba jednat hned. "Doporučuji reagovat tak, že odpovíte, že takovéto otázky jsou nezákonné. Sice tím můžete riskovat, že vás nepřijmou, ale to riskujete i tím, že jim řeknete pravdu. Na druhou stranu můžete udělat dojem, že znáte svá práva a jste asertivní," říká zástupkyně ředitelky Gender Studies Alexandra Jachanová Doleželová.
Personální manažer Raiffeisenbank Filip Šanda k tomu dodává: "Díky zřetelnému, ale slušnému odmítnutí odpovědět si zaměstnanec ve svém pracovním vztahu vymezuje jasná pravidla chování."
Advokátka kanceláře Havel & Holásek doporučuje, abyste si nechali od firmy napsat důvody, proč jste při přijímacím řízení nebyli vybráni. Vyplatí se také spojit s ostatními uchazečkami, které z pohovoru mohou mít stejnou zkušenost a dosvědčit, že nezákonné otázky při přijímacím řízení skutečně padly. Zkrátka důkazem může být písemný doklad nebo svědci, případně stížnost více lidí. Pokud jsou třeba ve firmě propouštěni jen zaměstnanci před důchodem, mohou se společně obrátit na soud.
