Jen v listopadu dosahovalo v Číně meziroční tempo maloobchodních prodejů 15,3 %, průmyslová produkce rostla o 19,2 % a například meziroční růst investic do fixního kapitálu v městských oblastech dosahoval 32,1 %.
Cena čínských akcií od ledna vzrostla o necelých 80 %, růst začínají také ceny nemovitostí a tamní HDP by díky těmto číslům měl letos stoupat o více než 9 %.
Výsledky z Číny koncem minulého týdne dokázaly pomoci nejen asijským akciovým indexům, ale také akciím v západních zemích. Obchodníci totiž stále více začínají spoléhat na to, že to může být v budoucnu právě čínská poptávka, která bude schopna nahradit výpadek poptávky Spojených států. Ta byla v minulých letech hlavním motorem zahraničního obchodu a hospodářského růstu v zemích závislých na exportech, což je především případ Německa s Japonskem.
Čínský zázračný růst však nemusí trvat věčně. Je totiž stále tažen pouze několika umělými a dočasnými vlivy, jejichž postupné odeznívání může čínskou ekonomiku rychle znovu přibrzdit.
Prvním z nich je jeden z největších vládních stimulů (v poměru k HDP) na světě, který v Číně dosahuje 585 miliard dolarů (17,8 % HDP). Ten by měl čínskou ekonomiku podpírat z velké části také v příštím roce. Jeho vyčerpání a výpadek vládní poptávky, ale čínský růst nepochybně zpomalí, nemluvě o negativním dopadu vytěsňovacího efektu soukromých investic, který se podepíše na snížení potenciálního tempa růstu čínského produktu.
Ještě daleko větší stimul pro čínskou ekonomiku ale představuje rozvolnění měnové politiky a uvolnění stavidla úvěrové expanze. Jen v tomto roce by měly čínské banky rozpůjčovat celkem 1,5 bilionu dolarů, což je téměř trojnásobek v porovnání s předchozím rokem. Úvěrová expanze nebývalých rozměrů je klíčovým zdrojem působivého růstu, kterým si v současnosti čínská ekonomika prochází.
Nové investice začínají proudit do ekonomiky, nemovitostní trh a výstavba opět ožívají a spotřeba narůstá. Celý tento proces má ale i druhou stranu mince, kterým je růst cen. Index spotřebitelských cen se dostal v Číně z červencových -1,8 % na +0,6 %, index cen výrobců rostl z -8 % na -2,1 % a i v nadcházejících měsících budou oba indexy téměř jistě zrychlovat.
Růst peněžní nabídky (M1) nyní dosahuje meziročně rekordních 35 % a až se nové peníze začnou promítat stále intenzivněji do spotřebitelských cen, bude nucena čínská vláda a centrální banka začít postupně tlumit tempo růstu nových úvěrů. Sešlápnutí brzdy však mohou nést velmi špatně čínské firmy a společně s nimi také čínské banky, kterým díky bezstarostné úvěrové politice do budoucna hrozí dramatické zhoršení úvěrového portfolia.
Stejně jako v západních zemích, také v Číně je tak oživení ekonomického růstu zatím pouze dílem vysoce aktivní fiskální a monetární politiky. A stejně jako pro západní země, také pro Čínu platí, že náklady tohoto oživení pravděpodobně bude muset v budoucnu ještě zaplatit.
