Americké banky totiž zveřejňovaly velmi očekávané výsledky za poslední čtvrtletí minulého roku. Vrcholit začala rovněž debata o rozsáhlé reformě, kterou pro americký finanční sektor přichystal Barack Obama.
Hospodářské výsledky bank vyvolaly poměrně smíšené dojmy. Pozornost obchodníků se obracela především na dvě banky, které jsou členy velké trojky v USA, a to na Citigroup a Bank of America. Oba bankovní domy uzavřely poslední čtvrtletí minulého roku ve ztrátě, která byla mírně vyšší, než s čím počítaly většinové odhady analytiků.
Pohled do výkazů bank o něco méně negativní
Citigroup v minulém čtvrtletí prodělala 7,6 miliard dolarů a o moc lépe si se ztrátou 5,2 miliardy. dolarů nevedla ani Bank of America. Vysoké ztráty však byly důsledkem hlavně splácení půjček, které nyní obě banky vracely americké vládě, a proto byl hlubší pohled do výkazů přeci jen o něco méně negativní.
Banky například zaznamenaly nižší ztráty na špatných půjčkách než v minulém čtvrtletí. Zatímco Citigroup musela odepsat částku ve výši 7,1 miliardy dolarů, Bank of America odepsala 8,4 miliard, což byla v případě každé z bank zhruba o miliardu nižší částka, než v předchozím čtvrtletí. To vyslalo směrem k obchodníkům pozitivní signál ohledně stabilizace v jejich úvěrových portfoliích. A to i přesto, že obě banky stále drží ve svých knihách problematické půjčky v součtu za 70 miliard dolarů.
První zkouškou projde bankovní sektor v březnu
Reakce na zveřejněné výsledky se ale nesla v duchu velmi opatrného optimismu. Stále totiž platí, že se situace bank může zlepšovat pouze tehdy, pokud bude americká ekonomika pokračovat v postupném oživování a vyvaruje-li se dalšího poklesu. S tím však zatím rozhodně nelze s jistotou počítat. Obzvláště pokud před ekonomikou Spojených států stojí překážka, v podobě postupného odstraňování fiskálních a monetárních podpůrných opatření, které byly hlavním tahounem jejího růstu v druhé polovině minulého roku.
První zkouškou si proto americký bankovní sektoru bude muset projít již v březnu. Americká centrální banka (Fed) totiž přestane s nákupy cenných papírů krytých hypotékami, kterými nyní udržuje rekordně nízké sazby na hypotečních úvěrech. Cílem bylo ulevit americkým domácnostem, které začaly mít se splátkami problémy.
Fed je ale v současnosti jedním z hlavních kupců těchto cenných papírů. Výpadek poptávky proto může opět zatlačit na růst úrokových sazeb, který by ohrozil schopnost amerických domácností dostát svým závazkům. K opětovnému růstu ztrát amerických bank by pak zbýval jen krůček, protože jsou to právě hypotéky, které tvoří velkou část úvěrových portfolií jednotlivých bank.
Obama zamýšlí reformu bankovního sektoru
Situaci bankám v týdnu nijak neulehčil ani prezident Barack Obama, který ve čtvrtek promluvil o zamýšlené reformě bankovního sektoru. Ta by měla zahrnovat striktní limity na možnost obchodování s cennými papíry na vlastní účet, stejně jako omezení možnosti vlastnění hedžových fondů.
Přestože jsou zatím známy jen obrysy reformy a není jisté, zda projde a s jakými úpravami. Co si o dalším osudu amerických bank, v případě schválení reformy, myslí sami obchodníci, však bylo jasné již z jejich reakce na prezidentův projev. Obchodníci začali akcie bank ve velkém prodávat, a tak jen cena akcií největší americké banky JP Morgan klesla během jednoho dne o více než 6 procent.
