Třicetiletá Marie pracovala jako vedoucí obchodního oddělení v tiskárně. Ačkoli si vždy myslela, že práce má dost, dělá ji dobře, a tím pádem je v zaměstnání nepostradatelná, před rokem se ukázalo, že to není tak úplně pravda.
Ten den: byl to obrovský šok
"Byl to pátek, konec měsíce, dopoledne za mnou přišel šéf a tvářil se tak, že mi hned bylo jasné, že nepůjde o pozvání do divadla. Nemá peníze na to, aby mě platil, mou práci zastane kolegyně. Dostanu pět platů jako odstupné, ale v pondělí už nemám do práce chodit," vzpomíná dnes na nepříjemné chvilky Marie.
Bylo jí hrozně, ale za každou cenu na sobě nechtěla nechat znát, jak moc ji to sebralo. Rozbrečela se až cestou domů, cítila se hrozně ponížená. "Ani jsem se moc neděsila budoucnosti, stále se mi honilo hlavou, co jsem udělala špatně, že zrovna já jsem přišla o místo," říká.
První týden: vždyť ono to tak strašné nebude
Během víkendu se Marie dala dohromady, pomohla jí v tom rodina. S manželem probrali všechny možnosti. Zdůrazňoval jí, že má praxi, umí dobře anglicky, je samostatná a průbojná, práci určitě najde. Doporučil jí, aby prolétla několik personálních serverů. Zjistila, že nabídky, které by se jí líbily, tam jsou. Nejprve ale využije nečekané příležitosti a dá se trochu dohromady.
Může se hodit |
Po první návštěvě pracovního úřadu bylo jasné, že tady Marii nepomohou. "Úřednice vyplnila všechny papíry a směřovala mě na nástěnky na chodbě. Jenže nabídky na nich byly zastaralé a měla jsem pocit, že mám prostě na víc, než abych si šla sednout do pokladny v samoobsluze," vypráví. Pochopila, že úřad je kvůli dávkám a zdravotnímu pojištění, práci musí hledat sama. Podporu jí vypočítali na 12 tisíc korun.
První měsíc: už jsem se začínala trochu nudit
Nenadálé volno si Marie snažila užít, ale nebylo to tak snadné. Psychika je potvora a mladé ženě stále připomínala: "Neraduj se ze života, máš přece nejistou budoucnost." A tak začala odpovídat na inzeráty, které našla na internetu.
Nejdříve vybírala jen nabídky, které jí připadaly lukrativní: například vedoucí obchodního oddělení, personalistka, lektorka angličtiny v renomované jazykové škole. Vyvěsila na internet svůj životopis a čekala, kdo se ozve. Tím se přece jen trochu uklidnila a dál se věnovala domácnosti a relaxaci. Naučila se, jak vytvořit webové stránky (pro svého psa), a jejich dalším vylepšováním strávila poměrně dost času.
S penězi manželé problém neměli. V podstatě ani nijak nepozměnili svůj životní styl: rezerva v podobě odstupného byla dost velká, k tomu podpora v nezaměstnanosti. "Vlastně jsme na tom byli líp než obvykle," popisují.
Třetí měsíc: práce stále nikde
Marie už absolvovala dvanáct pohovorů, ale stále nic. Přepadala ji beznaděj. Stále jezdí na nějaké schůzky, několikrát se dostala až do finále, ale pak si vybrali druhého uchazeče. Odpovídá tak na dvě nabídky denně, obden ji čeká pracovní pohovor.
"Člověk by měl na pohovoru vypadat dobře, ale já už byla hrozně unavená," popisuje Marie. Odhodlala se říct kamarádům, že shánění práce je problém. Dosud se snažila tvářit statečně. Teď žádá o pomoc.
Pátý měsíc: docházejí peníze
Úřad Marii přestává vyplácet podporu, a protože zpočátku nepočítala s tím, že se vše povleče tak dlouho, i odstupné už se skoro rozplynulo v nenávratnu. Marie odepisuje i na inzeráty, které by před půl rokem ani nevzala na vědomí.
Přišla apatie"Zpočátku jsem se snažila vypadat dobře. Ale když jsem šla na 26. pohovor, začínalo mi být všechno jedno – stěží jsem použila rtěnku." Marie, 30 let. |
Šestý měsíc: podnikání – východisko z nouze
Každým dnem se v rodině zvyšuje nervozita. Manžel Marii navrhl, jestli by nezkusila podnikat. Po týdnu rozmýšlení se rozhodli zařídit si reprografické studio. Ale není to tak jednoduché, peníze chybí. Jednání v bance ukazuje, že půjčka by byla možná. Nakupují stroje a přestavují ložnici na provozovnu.
Začátky podnikání jsou hektické. Marie běhá po úřadech, učí se obsluhovat novou techniku, dělá další webovky, tentokrát firemní. Potiskuje zkušební trika a hrníčky, vzorky rozdává kamarádům.
A najednou telefonát: vybrali jsme si vás, od prvního můžete nastoupit jako asistentka. Řeší se, co dál, doma jsou stroje za 200 tisíc korun koupené na půjčku. Naproti tomu práce, která asi nebude až tak zábavná. Nakonec se rozhodne pro jistotu a nastupuje do práce.
Konec dobrý...
V nové práci si Marie zvykla, podnikání má jako mimořádný přivýdělek. "Nakonec vše dopadlo dobře. Myslím si, že by pro mě byl problém shánět zakázky tak, aby mě malé reprostudio uživilo," říká mladá žena.
