Jako specializaci si Anne T. vyvolila obchodování s deriváty. Tedy s vysoce spekulativními cennými papíry, odvozenými od základních produktů, jako jsou akcie, měny nebo komodity.
Po letmé exkurzi do dětství a časů studia začíná Anna rozkrývat denní (i noční) život frankfurtských derivátových mágů. A v těch chvílích je nejzábavnější.
Chamtivost si totiž stojí za to přečíst kvůli "živočichopisu” investičního bankéře. Jaký mají brokeři vztah k sexu, čím se živí, co rádi pijí, za co utrácí, jak se oblékají, co si myslí o klientech a partnerech, co všechno udělají kvůli odměnám – v tom je zpověď Anne T. přitažlivá.
V těchto pasážích navíc nijak zvlášť neruší skutečnost, že Anne T. není rozenou spisovatelkou. Což naopak vyplyne na povrch při popisu jednotlivých burzovních transakcí.
Jistě, deriváty jsou už z principu složité, koneckonců právě v jejich neprůhlednosti se skrývala jejich rizika. Je ovšem patrné, že v částech, kdy autorčin text obohatila editorská poznámka, je všechno najednou o dost srozumitelnější.
Pro dočtení knihy naštěstí není nutné přesně chápat, jak že fungovala ta bezkuponová obligace či ona opce na košík se čtyřmi ukazateli. Víc proto zamrzí poněkud nedovysvětlené osudy jednotlivých postav, především samotné Anny T., která po 180 stranách líčení báječného světa derivátů zničehonic bez hlubších podrobností prostě oznámí, že už dál nechtěla.
Což je trochu škoda. Protože Chamtivost bez hranic ukazuje, že atraktivní příběhy, charaktery i osudy se dají najít i v možná na první pohled odtažitém světě burzovních monitorů, účetních knih a matematických modelů.
Bylo báječné patřit k finanční elitěAnne T. poskytla rozhovory například I německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) nebo časopisu manager magazin (mm). Vybrali jsme nejzajímavější otázky a odpovědi. mm: Pracovala jste sedm let jako investiční bankéřka a obchodnice s deriváty. Kolik jste za tu dobu vydělala? Anne T.: Přesně to nechci vyčíslovat. Ale pár milionů eur to dohromady bylo. mm: Proč jste i přes tento královský plat odešla? Anne T.: Protože pochybnosti o tom, co moji kolegové a já děláme, byly už moc velké. Nechtěla jsem už klientům prodávat pochybné a předražené produkty, které měly jediný smysl, a to obohatit banku I mě samotnou. mm: Litujete toho, co jste dělala? Anne T.: Ne. Myslím, že žádný investiční bankéř lítost necítí. Byla jsem součástí mikrokosmu, který funguje podle svých vlastních pravidel. mm: Cítíte se spoluodpovědná za vyvolání hospodářské krize? Anne T.: Zpětně to tak může vypadat. Ale my obchodníci jsme se považovali jen za malá kolečka ve velkém soukolí. O možných důsledcích jsme nepřemýšleli. Zajímalo nás jen, kdy dostaneme příští bonus. FAZ: Co vás na té práci vzrušovalo nejvíc? Anne T.: V investičním bankovnictví patřili obchodníci s deriváty k elitě, protože pracovali s nejkomplexnějšími produkty. Přišlo mi báječné patřit k této elitě, která obchodovala každý týden s miliony eur. Zodpovědnost za tolik peněz vám dává neuvěřitelný pocit moci. Přispívá k tomu I luxusní životní styl. A kromě toho nabízí ta práce dostatek svobody. Když volíte strategii, jak vydělat co nejvíc peněz, se fantazii nekladou téměř žádné hranice. FAZ: A co děláte teď? Anne T.: Pracuji pořád ve finanční branži, ale už ne jako obchodnice. A hlavně teď piju mnohem míň alkoholu, než na předchozím místě. |
