Velké procento absolventů středních i vysokých škol, kteří neseženou práci, je dlouhodobý problém. Způsobuje ho hlavně hospodářská krize, částečně si ale za své problémy mohou podle odborníků studenti i sami. Úroveň jejich znalostí cizích jazyků je totiž většinou jen podprůměrná.
"Jazyková úroveň absolventů středních a vysokých škol je v průměru spíše horší, jen málo lidí, kteří se u nás ucházejí o zaměstnání, hovoří na velmi dobré úrovni," popisuje kvalitu školní výuky cizích jazyků Halina Ryšková, personální ředitelka ostravské strojírenské firmy Vítkovice.
"Když to řeknu diplomaticky, kvalita není kdovíjak dobrá," přidává se se svými zkušenostmi s jazykovými absolventy škol jednatel pracovní agentury Job Centrum Radovan Burkovič.
"Je problém najít mladé lidi, kteří umí jeden jazyk. Když se na nás obrátí zákazník s požadavkem na mladé lidi se znalostí více jazyků, musíme jej zklamat. Jako například nedávno, když jsme hledali hostesky pro chystané mistrovství. Kombinaci angličtiny, němčiny a případně polštiny nenabídly žádné uchazečky," podotkl Burkovič.
Slohovku napíší, ale na autobus se zeptat neumí
Důvody chabých znalostí absolventů jsou jednoduché. Hodiny cizího jazyka v rozsahu a podobě, jak je žákům a studentům předkládají školy, k jeho zvládnutí většině z nich nestačí, aby jej mohli prakticky využívat.
"Většina z lidí, kteří se cizím jazykem plynně domluví, žila alespoň nějakou dobu v zahraničí, akademické znalosti ze školy nestačí," vysvětluje Burkovič.
"Žáci jsou třeba schopni skvěle a bez chyby napsat slohovou práci na čtyři stránky, ale v praxi je to jinak, neumí se ani zeptat, nebo si v cizím jazyce zjistit, kdy jim jede autobus. Nedomluví se," přidal jednatel agentury, podle kterého mladým lidem chybí hlavně řečnická praxe.
Moc toho neděláme, stěžuje si student
Slabiny v kvalitě vyučování na školách cítí i sami jejich absolventi. "V hodinách angličtiny toho moc neděláme, pořád se jenom učíme gramatiku a slovíčka, zkouší se z frází," popisuje své zkušenosti žák třetího ročníku jednoho z ostravských gymnázií, který si nepřál být, kvůli případným problémům s učiteli, jmenován.
Pro některé firmy se staly jazykové nedostatky absolventů natolik výrazné, že začaly podporovat jejich výuku přímo na školách.
"Na čtyřech ostravských středních školách jsme začali podporovat výuku angličtiny, hlavně té technické, tak, aby se jejich žáci po jejich ukončení dobře domluvili a rozuměli i odborným debatám v angličtině," přiblížila aktivity strojírenské skupiny Vítkovice personální ředitelka Halina Ryšková.
"Podobné kursy - jak pro začátečníky, tak kursy technické angličtiny - jsme zavedli zcela zdarma pro studenty technických oborů Vysoké školy báňské. Stejně tak se mohou cizím jazykům učit v kurzech naši zaměstnanci," dodala Ryšková.
Na vyšší post bez jazyka? Není šance
Znalost cizích jazyků je přitom pro absolventy škol, zvláště pak pro ty, kteří chtějí pracovat ve vyšších funkcích, nezbytná.
"V Moravskoslezském kraji je mnoho firem se zahraničními majiteli - a ti mají často i na středních manažerských funkcích zaměstnance ze svých domovských zemí. Pro ty, kteří chtějí pracovat na středních a vyšších postech, je proto dobrá znalost cizího jazyka nezbytností, na kterou by měli pamatovat už při přípravě na svou kariéru," míní šéf pracovní agentury Burkovič.
