Dobrou šanci mají firmy naopak u hledání vysokoškoláků s elektrotechnickým či strojírenským vzděláním. Nejlépe na tom budou firmy nebo školy poptávající vysokoškolsky vzdělané učitele a znalce v oblasti přírodních věd a stavebnictví.
Z hlediska uchazečů o zaměstnání je ve většině oborů vyhlídka na uplatnění spíše průměrná. A to například i u absolventů společenských oborů typů filozofie či teologie, u kterých by se dalo očekávat spíše horší uplatnění v praxi.
"Při analýze jejich zaměstnanosti jsme zjistili, že se často uplatňují v oborech, kde dříve nepůsobili nebo působili jen omezeně," komentovali to autoři prognózy v časopise Fórum sociální politiky.
Podprůměrné vyhlídky mají podle výzkumníků absolventi přírodních věd, stavebních a elektrotechnických fakult. Pokud jde o počet nových pracovních míst pro vysokoškoláky, nejvíc jich podle prognózy vznikne pro absolventy ekonomických oborů, 47 840. Podstatná část (35 261) bude důsledkem nově vytvořených příležitostí.
Zbytek pracovních míst připadá v tomto oboru na přirozenou obměnu způsobenou například odchody do důchodu. Na druhém místě se drží s 28 899 pracovními místy přírodní obory a stavebnictví. Nejméně se
jich dá očekávat ve strojírenství (5 035) a v zemědělství (9 864). Tyto pracovní obory přitom jako jediné budou v letech 2010 až 2014 trpět úbytkem nově vzniklých míst.
Většina z nově dostupných pozic se uvolní přirozenou obměnou. Výzkumný ústav při prognóze vycházel z takzvaného indikátoru budoucích problémů s najímáním pracovníků, který situaci na trhu práce hodnotí z hlediska zaměstnavatele.
Hodnotí se v něm poměr nabídky volných míst a poptávky po práci. Součástí odhadu je i propočet nabídky nových pracovních míst, odchod zaměstnanců do důchodu či množství absolventů, kteří přijdou na trh práce.
