Jedná se hlavně na ministerstvu financí, které by mělo tento měsíc představit první návrh zákona, podle něhož budou vznikat nové penzijní společnosti. Fondy chtějí, aby doba, do které se lidé budou muset rozhodnout, jakému penzijnímu fondu se upíší, byla co nejdelší.
Původní návrhy zněly, že by se lidé starší 35 let měli rozhodnout do konce roku 2012, tedy před ostrým startem reformy. Na to fondy namítají, že by přechodné období bylo příliš krátké, protože zatím nejsou jasně dané podmínky pro vznik penzijních společností.
Ty se pravděpodobně začnou zakládat až v průběhu příštího roku. Lidé by si pak měli vybrat z něčeho, co vlastně ještě ani neexistuje, nebo jen velmi krátce.
Výběr bude ze začátku těžší
Byznysový pohled je takový, že fondy budou chtít pochopitelně lákat starší lidi co nejdéle, protože mají vyšší příjmy a jsou více ochotni si spořit na penzi. Tím jsou pro ně tito klienti ekonomicky zajímaví.
"Vůbec nevím, jak by se měl člověk starší pětatřiceti let rozhodovat o vstupu do systému a měla by přitom probíhat nějaká soutěž mezi fondy, když by třeba na podzim roku 2012 existovaly jen dva tři fondy, jejichž akcionáři by je stihli založit," uvedl tento týden prezident asociace penzijních fondů a zároveň šéf Penzijního fondu ING Jiří Rusnok.
A zatím se zdá, že by v tomto úsilí, které nakonec může být výhodné i pro lidi, kteří tak získají delší dobu na "prohlídku" nového systému, mohly být fondy úspěšné.
"Přechodné období pro osoby starší 35 let bude trvat mezi třemi až dvanácti měsíci. Kloním se k delšímu období pro úpis nových klientů k jednotlivým penzijním společnostem," uvedla včera náměstkyně ministra financí pro finanční trh Klára Król. Podle ní by nakonec mohlo být přechodné období prodlouženo na celý rok 2013.
Fondy chtějí navrhovanou výši poplatků zachovat
Příští týden v úterý skončí také veřejná diskuse o dalším důležitém parametru důchodové reformy: výši poplatků účtovaných důchodovými fondy.
Podle náměstkyně Król mnoho dosud došlých ohlasů kritizuje jejich výši jako přehnanou. Představitelé penzijních fondů to vidí opačně, a dokonce tvrdí, že pokud nebude systém nastaven dostatečně motivačně, nebudou ani nové penzijní společnosti zakládat.
Na to se ozývají kritikové záměru, že by fondy ve druhém pilíři mohly spravovat jen nově založené penzijní společnosti. Podle nich by totiž mohly být poplatky podstatně nižší, kdyby stát stanovil spoření ve druhém pilíři jako určitý produkt s přesnými podmínkami, který by mohly nabízet už fungující firmy.
"Ušetřilo by to mnoho času a peněz klientům," uvedl bývalý mozek důchodové reformy Vladimír Bezděk. Pro takový způsob provedení reformy jsou například také zástupci poradenské firmy Partners.
Fondy budou moci založit jen velké finanční skupiny
Další podmínka, a to vysoké kapitálové nároky na tento byznys, zřejmě výrazně omezí vstup menších společností.
Ministerstvo financí totiž počítá i s variantou, že by kapitál firmy spravující důchodové fondy musel být ve výši půl miliardy korun. To je investice, na kterou dosáhnou jen banky či velké finanční skupiny.
Politici jsou teď však domluveni na nutnosti vzniku penzijních společností. O to více je nutné sledovat jejich poplatky.
"Zpočátku jsme se klonili ke stanovení jednoho poplatku, v současnosti se přikláníme ke kombinaci poplatku za správu a odměny za dosažení výnosu. Konečnou variantu zvolíme ale až po skončení konzultace," dodala včera náměstkyně Król.
