Stravenky jsou nejrozšířenějším benefitem, který využívá 1,3 milionu zaměstnanců. Ročně v příspěvku na stravování dostane každý od svého zaměstnavatele v průměru 9 tisíc korun navíc k čistému platu (podrobněji si o stravenkách přečtěte v našem předchozím článku).
Je tedy pochopitelné, že 92 procent lidí, kteří stravenky pobírají, odmítá plány ministerstva financí zrušit daňové zvýhodnění tohoto benefitu. Vyplynulo to z říjnového průzkumu agentury Factum Invenio.
"Nesouhlas s navrhovanými změnami je ještě výraznější, než byl podle výsledků průzkumu z roku 2010, kdy ministerské plány odmítalo 65 procent ekonomicky aktivní populace," píše ve zprávě k průzkumu Miroslav Fous z Factum Invenio.
Výměnou za zrušení daňového zvýhodnění stravenek by měli zaměstnanci od státu obdržet takzvaný daňový bonus, který by ovšem byl jen tři tisíce korun ročně, přesně 250 korun měsíčně.
"Chceme především systém. Aby všechny příjmy bez ohledu na to, jakou mají formu, byly zaměstnancům zdaněny stejně," vysvětluje záměr Jakub Haas z ministerstva financí. Návrh nyní čeká na třetí čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud projde, začne platit od 1. ledna 2013.
Stravenky se používají ve 21 evropských státech
Stravenky v současnosti v České republice poskytuje 60 tisíc zaměstnavatelů. Využívají se i v dalších 21 státech Evropy.
V tuzemsku mají stravenky nejčastěji hodnotu 70 korun. Pětapadesát procent tvoří příspěvek zaměstnavatele, zbytek hradí pracovník. Příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od daně z příjmu fyzických osob a na straně zaměstnance se neodvádí sociální a zdravotní pojištění.
Daňové výhody však platí maximálně do výše příspěvku 51,80 koruny ze strany zaměstnavatele, což odpovídá stravence v hodnotě 94 korun na člověka a pracovní den.
Podle studie GfK příjemci stravenek v Česku utratí v průměru za jeden oběd 94 korun, přičemž 70 zaplatí stravenkou a dalších 24 doplatí v hotovosti. Zaměstnanci se stravenkami podle odborníků často motivují kolegy, kteří stravenky nedostávají, aby chodili na obědy.
Odpůrci změn právě proto upozorňují na možné nabourání stravovacích návyků zaměstnanců, kteří bez stravenek nebudou chodit na oběd tak pravidelně. Tím také dojde k poklesu tržeb restaurací a potažmo k propadu příjmů do státního rozpočtu.
V Poslanecké sněmovně se také objevila petice za zachování daňového zvýhodnění stravenek podepsaná stovkami lidí.
