Šéf stylu bodrý kamarád umí s podřízenými i chytře manipulovat

Být se svým šéfem kamarád, nebo ne? Jednoduchá odpověď zní: všeho s mírou. Ovšem jak to správně vybalancovat? Najít rovnováhu mezi přátelskou bodrostí a odtažitým profesionálním přístupem není tak snadné.

Udržet si podřízené od těla, dá někdy práci. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na jedné straně jsou manažeři studení čumáci, kteří si s vámi budou vykat i po dvaceti letech společné práce. Na straně druhé jsou vedoucí, kteří se bez uzardění pozvou k vám domů na návštěvu, potykají si i s vaší tchyní a do rána s vámi oslavují konec týdne.

Na jednoho nevíte nic, na druhého všechno

Manažer odtažitý (studený čumák) striktně rozděluje práci a soukromí. S lidmi v zaměstnání si chce udržet jen profesionální vztah. Baví se pouze věcně a o úkolech. O tom, kde bydlí, kolik má dětí a zda je rybář, nebo cyklista, kolují ve firmě jen neurčité legendy.

Může se hodit

Denně žhavé pracovní nabídky na jobDNES.cz.

Naproti tomu příliš vztahový šéf na sebe prozradí všechno, všem a hned. I noví zaměstnanci se od něj na chodbě dozvídají, že se rozvádí či že trpí nějakou chorobou. Taková příliš osobní manažerka například považuje za normální rozebírat na poradě včerejší návštěvu kartářky nebo údajný románek finančního ředitele s recepční.

Čím nejvíc komplikuje práci

Odtažitý a neosobní manažer své lidi ztrácí, protože je nezná. To, co on považuje za profesionální jednání, mají ostatní za nezájem a aroganci. Lidé kolem něj se cítí jako kolečka stroje. Odvedou svoji práci a dost. Často jim chybí nasazení a chuť pracovat. Nejsou demotivovaní, ale snaží se jen do výše svého platu.

Naproti tomu příliš vztahový šéf míchá osobní a manažerskou rovinu jednání. Občas místo manažerských technik použije spíše manipulace: "Jiný by se z toho složil, Janičko, ale vy, vy to dokážete. "Zavazuje si své podřízené tím, že se stává jejich kamarádem. Ti pak nevědí, jestli si s nimi šéf jen tak povídal, nebo zda to bylo zadání úkolu.

Nejhorší však je, že ostatním překračuje hranice soukromí. Neuvědomuje si, že jeho podřízení mají ztíženou pozici, pokud ho chtějí odkázat do patřičných mezí. No řekněte šéfovi: "Dej mi teď pokoj s tou tvou přestavbou koupelny, já musím pracovat." On sice řekne: Dobře. Ale co když se urazí a vy kvůli tomu příště dostanete horší práci nebo ohodnocení?

Někdy jde narušování soukromí ještě dál, pamatuji si jednu takovou hodně osobní manažerku, která kritiku jakéhosi reportu své podřízené zakončila slovy: "Mám pocit, že poslední dobou děláš více chyb. Už by sis vážně měla najít chlapa."

Co by se měl naučit

Ať už jako manažer tíhnete k příliš neosobnímu nebo naopak vztahovému jednání, je třeba se naučit to samé – najít rovnováhu ve své roli vedoucího. Neberte moc vážně sebe, berte vážně svou práci. Bavte se s lidmi normálně. Uvědomte si, že dobré vztahy jsou silnou motivační kotvou v každé práci.

Snažte se držet přirozenou logiku vývoje vztahu. Když někdo nastoupí do vašeho týmu, buďte profesionální, udržujte si chvíli přirozený odstup. Po čase, při vhodné příležitosti nabídněte tykání, ve volných chvílích se bavte i o jiných věcech než o práci, zkrátka nebuďte suchaři. Avšak vždycky si uvědomte, že dobrý vztah nesmí nahradit manažerskou práci. Oslovení "mazánku" a podrobné rozbory vašich partnerských peripetií si vyhraďte pro své přátele mimo práci.

A ještě jednu věc si pamatujte: kritika se mnohem lépe říká i přijímá, když je podávána věcně a profesionálně, ale chválit se má konkrétně, neformálně a přátelsky.