Krátké a silné potřesení rukou se v USA považuje za projev přílišného sebevědomí a mužnosti. Ochablý stisk se však pokládá za projev homosexuality. Naopak v Africe je letmé stisknutí ideální. Tam navíc může potřesení rukou trvat až několik minut. V Japonsku se při seznamování raději uklánějte a čím větší úklon, tím větší úcta. V Česku, a vlastně ve většině evropských zemí, se považuje za slušné potřást si rukou s pevnějším stiskem a dívat se přitom druhému do očí.
Asijské národy při jídle srkají a po dobrém pokrmu si říhnou, čímž naznačují, že jim chutnalo. A zatímco vy budete kroutit hlavou nad takovou nevychovaností, Asijci ztuhne úsměv na tváři, když vyndáte kapesník a vysmrkáte se. To je pro něj zcela nechutné a šokující. Těžko také po Číňanovi usednete za stůl, běžně totiž pod něj hází vše nepotřebné. V Indii a Africe vás může překvapit absence příborů, jí se zde rukama. Ale pozor: levou nepoužívat, ta je nečistá.
Američané a Britové často používají křestní jméno. Ve východní Evropě je spíše zvykem oslovovat se pane, paní s příjmením. A co je taková česká specialita – dost si potrpíme na používání titulů. A to se v západní Evropě ani nikde jinde ve světě moc nenosí.
Ve Velké Británii nejpoužívanější věta. Běžně se očekává pozitivní odpověď, neboť je to pouze zdvořilostní dotaz. Na to by měli Češi a také Poláci vždy myslet. Výčet toho, co se jim v poslední době nepovedlo a co všechno je bolí, by vzbudil spíše rozpaky než lítost.
Ve Spojených státech se nezouvají ani doma. Pokud vás kolega pozve na návštěvu, nešokujte ho rozvazováním tkaniček, ale vejděte obutí. Počítejte s tím i naopak. Nejsme ale sami, kdo se zouvá. Stejně je tomu v Číně, Japonsku i Indii.
V evropských zemích je běžné respektovat soukromí druhých, kousek dál na východ už ale taková pravidla neplatí. Například v Mongolsku nikdo nezaklepe na dveře, prostě rovnou vstoupí.
Půjdete s kolegy na pracovní oběd a uvidíte pěknou dívku nebo zajímavého muže. Ve Velké Británii by na ně nekoukali, ve Francii ano. Francouzi považují sledování druhého pohlaví na ulici za normální a o Britech si proto myslí, že jich je většina orientovaná na stejné pohlaví.
Zdroj: diversity-management.cz
