Zkoušet podvést pojišťovnu však není taková legrace. Kromě toho, že máte ostudu a pojišťovna vám nic neproplatí, s nejvyšší pravděpodobností se ocitnete na černé listině pojišťoven a budete mít problém s dalším pojištěním. Navíc jde o trestný čin.
Záleží na benevolenci pojišťovny, kvůli desetitisícům vás asi k soudu nepoženou, ale při vyšších škodách hrozí i trest odnětí svobody. "Tam kde je škoda vysoká a přesáhne 500 tisíc korun, může být pachatel odsouzen na dva až osm let, u škod nad pět milionů dokonce na deset let," vysvětluje advokát Tomáš Pelikán.
Pojišťovny vědí, jak se bránit. Kromě toho, že pracuje lidský faktor – likvidátorovi prostě přijde podezřelé, jak jste pojistnou událost popsali – pracují na odhalování podvodů i počítače. Ty automaticky vytipovávají případy, u kterých se objeví typické indicie, kde se sejde víc nepřesností. Pojišťovny navzájem konzultují neobvyklé případy, nacházejí klienty, kteří zkouší uplatnit jednu pojistnou událost na více místech.
Plastická turistika
A co všechno lidé na pojišťovny zkoušejí? Stále častěji se začínají objevovat případy takzvané plastické turistiky. Znamená to, že klient vyjede na zahraniční kliniku, kde podstoupí plánovanou plastickou úpravu například operaci očních víček nebo modelaci prsou. S lékařem se domluví a pojišťovně pak předloží účet na akutní lékařský zásah.
Falšování dokladů a účtenek
Typické letní pojišťovací podvody souvisí například s falšováním dokladů a účtenek. Podvodník to často "zkouší" hned u několika pojišťoven najednou.
"Například jeden podnikavý senior přivážel ze zájezdů po Evropě čím dál více dokladů o ošetření v cizině. Účtenky z mnoha států byly přitom na stále dražší léčebné výlohy. Díky padělkům, které nebyly laicky rozeznatelné od originálů, získal od několika tuzemských pojišťoven celkem téměř dva miliony korun," popisují v Evropské cestovní pojišťovně. Pojišťovny podvodníka ale nakonec odhalily kvůli kontrole a vzájemné spolupráci.
"Důsledně kontrolujeme zejména případy, které se stanou v exotických zemích a hlavně ty, kdy klient nekontaktuje ze zahraničí naši asistenční službu, ale prostě jen doveze paragon. To je netypická situace, takže ji důkladně ověřujeme," uvádí Milan Káňa z Kooperativy.
Takto odhalila Kooperativa například operaci v Mongolsku (klient uplatnil požadavek na 35 tisíc dolarů) na klinice, která neexistuje. Nebo zažili případ, kdy klient v Jihoafrické republice musel podstoupit operaci po úraze, ale když zkoumali dokumentaci, zjistili, že ač muž, byl údajně akutně léčen na gynekologii.
Smyšlená ztráta zavazadel
Při fingované ztrátě zavazadel odletí dvojice na dovolenou, po příletu do příslušné destinace si pak jeden z nich vyzvedne všechna zavazadla a odjede do hotelu. Druhý počká na letišti, aby tam pak oznámil, že se mu kufry ztratily. Jenže pojišťovna se ptá svědků, zkoumá kamerový systém a na podvod se s nejvyšší pravděpodobností přijde.
Fingované vloupání do bytů
Méně frekventovaným, přesto typickým letním podvodem, jsou také fingovaná vloupání do bytů. Podle Vlastimila Divokého z Evropské cestovní pojišťovny nemusí jít jen o byty doma v Česku.
"Podvod jsme zaznamenali například i s vykradeným apartmánem v Dominikánské republice. Klient jezdil do stejného střediska několik let a znal místní poměry. Věděl, že nahlášení krádeže v apartmánu na policii je víceméně formální záležitost. Nepočítal ovšem s tím, že budeme kontaktovat jednoho z uvedených svědků události, a ten nám sdělí naprosto odlišná fakta ohledně doby vykradení, způsobu násilného vniknutí do místnosti, včetně výčtu ukradených věcí. Zřejmě se podvodník se svými spolucestujícími nedbale domluvil. Případ jsme proto předali policii," uvádí Divoký.
Naivní podvody
O podvod se často pokoušejí lidé, kteří si sice pojištění sjednali, ale zvolili levnější "nerizikovou" variantu. Pak si podvrtnou nohu při lezení po skalách a tvrdí, že šlo jen o procházku lesem.
A pak je ještě kategorie naivních podvodů. "Zrovna nedávno jsme řešili případ, kdy klient nahlásil krádež surfového prkna a požadoval uhradit 10 tisíc korun, ale vzápětí jsme zjistili, že s žádným prknem neodcestoval," popisuje Vlastimil Divoký.
Milan Káňa připomíná ještě jednu obvyklou fintu výletníků: "Často se zneužívá pojištění odpovědnosti za způsobené škody. Klient třeba tvrdí, že někomu rozbil kameru. Přitom se to vůbec nestalo."
