Údaje o tom, že cizinců ve vedení nejvýznamnějších českých firem přibývá, pocházejí z nejnovějšího průzkumu Deloitte Corporate Governance Centra ČR, který srovnával podíl cizinců ve statutárních a dozorčích orgánech stovky největších českých firem.
Může se hoditAktuální nabídka volných pracovních pozic na jobDNES.cz. |
"Pozice zahraničních manažerů v představenstvech a dozorčích radách velkých českých firem od roku 2000 výrazně posílila. Jen počet jednatelů o něco málo poklesl," říká vedoucí Deloitte Corporate Governance Centra ČR Jan Spáčil.
Podle výsledných čísel zasedalo v roce 2000 v představenstvech společností 11 procent cizinců, nyní jejich podíl stoupl na 33 procent. Podle odborníků se v tom odráží fakt, že mezi nejvýznamnějšími českými firmami je stále více společností v rukou zahraničních vlastníků. Ti pak nominují do řídicích orgánů zástupce ze své země.
| 2000 | 2012 | |
|---|---|---|
| Členové představenstva | 11,2 % | 33 % |
| Členové dozorčích rad | 15,6 % | 30,2 % |
| Jednatelé | 48,4 % | 39,1 % |
| celkem cizinců | 25 % | 34,1% |
| zdroj: Deloitte Corporate Governance Centrum ČR | ||
Podobný trend zažívají i dozorčí rady. Zatímco tam v roce 2000 zasedalo zhruba 15 procent zahraničních manažerů, v současné době jich je 30 procent.
Dvě stě tisíc za potvrzení o vzdělání
Jiná situace panuje u zahraničních jednatelů v českých firmách, kterých ubylo o devět procentních bodů. Ještě na začátku tisíciletí tvořili téměř polovinu ze všech, o dvanáct let později při celkovém vyšším počtu všech jednatelů klesl jejich podíl na 39 procent.
Slováci vedou
|
Jedním z možných důvodů může být přísná legislativa v oblasti zaměstnávání cizinců. Ta se od letošního roku výrazně zpřísnila. Opatření ministerstva práce a sociálních věcí, které bylo původně zaměřeno proti gastarbeiterům, vede podle odborníků ke komplikacím při zaměstnávání nejenom dělnických profesí, ale i vrcholových manažerů.
K žádosti o pracovní povolení pro cizince ze země mimo Evropskou unii je nově vyžadován doklad o vzdělání s nostrifikací. Výjimku mají pouze lidé mířící na místa vedoucích a řídicích pracovníků zařazených podle Národní klasifikace zaměstnání CZ-ISCO v I. třídě. Už tak zdlouhavý imigrační proces, který trvá dva i čtyři měsíce, se pak prodlužuje o další minimálně jeden až dva měsíce.
"V některých případech narostly i finanční náklady spojené s procesem získání českého pracovního povolení. Jedna ze společností, která se v žebříčku Czech Top 100 umístila na předních pozicích, vyčíslila, že ji získání nostrifikace dokladu o vzdělání jejího manažera bude stát bezmála 200 tisíc korun," říká Miroslav Mejtský z Deloitte Advisory.
Dalším problémem českého imigračního sytému je, že se musí povolení k pobytu prodlužovat už po pár měsících a celé vyřízení trvá dlouhou dobu.
"Na situaci již upozorňovali nejen zástupci významných společností působících na českém trhu, ale i velvyslanectví jiných států. V současnosti se na ministerstvu vnitra, pod které problematika pobytů spadá, podařilo situaci částečně stabilizovat, ale stále se potýkáme s případy, kdy cizinec nemá povolení k pobytu více než rok od podání žádosti. Nejkomplikovanější je situace především v Praze," dodává Miroslav Mejtský.
Podle ministerského nařízení si cizinec s nižším vzděláním než středoškolským s maturitou může pracovní povolení prodloužit vždy jen na šest měsíců. Cizinec s maturitou na 12 měsíců a vysokoškolák nebo absolvent vyšší odborné školy může dostat pracovní povolení na maximálně 24 měsíců. Imigrační politika se netýká lidí přicházejících za prací do Čech ze zemí Evropské unie.
