Portál iDNES.cz porovnal volební výsledky obou kandidátů v jednotlivých krajích podle toho, jak velkého přírůstku hlasů oproti prvnímu kolu dosáhli. Ze srovnání vyplývá, že zvolený prezident Miloš Zeman dokázal v absolutních číslech nejvíc "rozmnožit" řady svých voličů v Moravskoslezském kraji, kde mezi prvním a druhým kolem získal přes 200 tisíc dalších voličů.
Karel Schwarzenberg získal v Praze i ve Středočeském kraji po 130 tisících dalších voličů, když ale srovnáme jeho výsledky v hlavním městě v prvním a druhém kole, je vidět proti jiným krajům značný výkyv: kandidát TOP 09 zde získal pouze 1,49krát více hlasů než v kole prvním.
Lze to vykládat i tak, že svůj voličský potenciál v hlavním městě Schwarzenberg strhl na svou stranu už v prvním kole a ve druhém už nebylo moc pozic, které by mohl získávat. Ale podle průzkumu agentury Median také každý čtvrtý až pátý volič ODS dal svůj hlas Miloši Zemanovi.
| Miloš Zeman | Karel Schwarzenberg | |
|---|---|---|
| Středočeský | 310 383 (2,11x) | 298 726 (1,78x) |
| Praha | 200 472 (1,94x) | 389 250 (1,49x) |
| Jihomoravský | 331 365 (2,17x) | 246 341 (1,86x) |
| Moravskoslezský | 368 841 (2,28x) | 179 592 (2,16x) |
| Ústecký | 204 872 (2,32x) | 126 320 (2,07x) |
| Jihočeský | 164 816 (2,18x) | 148 167 (1,87x) |
| Olomoucký | 192 954 (2,27x) | 112 060 (2,11x) |
| Zlínský | 168 603 (2,14x) | 119 818 (2,14x) |
| Královéhradecký | 140 903 (2,34x) | 133 919 (1,98x) |
| Vysočina | 175 205 (1,95x) | 98 013 (2,05x) |
| Plzeňský | 144 323 (2,24x) | 121 150 (1,87x) |
| Pardubický | 146 398 (2,22x) | 109 497 (2,03x) |
| Liberecký | 99 923 (2,34x) | 99 007 (1,98x) |
| Karlovarský | 67 134 (2,29x) | 52 840 (2,09x) |
Kraje jsou řazeny podle celkového počtu odevzdaných hlasů ve 2. kole voleb.
Mapy republiky, ukazující, jak si Zeman a Schwarzenberg vedli ve druhém kole v jednotlivých okresech, v základních obrysech odpovídají pravolevému dělení země ve volbách z posledních let.
Úspěšnost Miloše Zemana v jednotlivých okresech ve druhém kole prezidentské volby (sytost barvy je odstupňovaná podle procentuálního zisku). Zdroj: Český statistický úřad
Zemana podpořili zejména voliči na "jeho" Vysočině, na Moravě, ve Slezsku a v Ústeckém kraji. Ten je tradičně silně levicový a navíc početně patří mezi větší regiony. Vůbec nejlepšího relativního výsledku Zeman dosáhl v okresech Bruntál a Karviná.
Úspěšnost Karla Schwarzenberga v jednotlivých okresech ve druhém kole prezidentské volby. (sytost barvy je odstupňovaná podle procentuálního zisku). Zdroj: Český statistický úřad
Naopak Karel Schwarzenberg byl silnější v jakémsi "pravicovém koridoru", který se v posledních letech během různých voleb táhne zhruba v pásu mezi Krkonošemi a Šumavou, tedy ze severovýchodu k jihozápadu Čech. Ten se projevil například v komunálních volbách 2010 či ve sněmovních volbách v tom samém roce.
Den potéČSSD: Je třeba zahladit spory ANKETA: Osobnosti k Zemanově vítězství SOBOTKA: Vzájemné trauma se Zemanem překonáme KALOUSEK: Schwarzenberg může být premiér VANDALSTVÍ: Rudá hvězda u Zemanova domu OBRAZEM: Z Vysočiny k triumfu ČUBA: Zemanovým vítězstvím jsem si byl jistý RAKOUSKÝ TISK: Začíná to dost zle ZEMAN: Milosti dávat nebudu KAVAN: Zeman nás vyvede z izolace |
Velkou pozornost mezi oběma koly prezidentské volby poutalo téma Schwarzenbergova vlastenectví, minulosti jeho rodiny a Benešových dekretů. Ministr svému soupeři Zemanovi "nabil" přeřeknutím, v němž označil dekrety za neplatné. Sice se zpětně opravil, iniciativu v kampani ale už nezískal.
Zeman posílil plošně, nikoliv jen v bývalých Sudetech
Mezi prvním a druhým kolem nicméně Zeman v příhraničních regionech, obývaných do konce války německou populací, rozhodující hlasy nezískal. Posílil spíš plošně.
Že pohraničí nebylo žádným tahounem, je vidět na příkladě Děčínska. Zeman zde v prvním kole nad Schwarzenbergem vyhrál v poměru hlasů 1,40 ku jedné (v celé zemi to bylo 1,03 ku jedné). Ve druhém kole pak nový prezident na Děčínsku zvítězil poměrem hlasů 1,56 ku jedné, v celé zemi 1,21 ku jedné.
Zemanova převaha v pohraničí tak byla výrazná už v prvním kole, v němž ještě nacionalistická karta, vytažená Schwarzenbergovými odpůrci, hrála poměrně malou roli. Vysvětlení není složité: lidé v chudých okresech se složitější sociodemografickou situací tíhnou k levici z principu.
Například v okresech Jeseník a Bruntál ve sněmovních volbách v roce 2010 strana Suverenita s národnostním akcentem dosáhla podprůměrného až průměrného výsledku. Oba okresy nicméně trápí vysoká nezaměstnanost, respektive velký poměr počtu uchazečů o práci na volné místo. Zeman zde výrazně uspěl, na Jesenicku měl 69 a na Bruntálsku 74 % hlasů.
Liberecko, Trutnovsko, Karlovarsko: vyrovnané pohraničí
Na druhou stranu tradičně doprava volili obyvatelé na Liberecku, kde Schwarzenberg vyhrál. Na Trutnovsku a Karlovarsku, kde před válkou také žila německá většina, sice získal víc voličů Zeman, ale poměr sil tu byl vyrovnanější, než je celorepublikový průměr, v obou okresech 51 ku 49 procentům.
Jan Fischer v prvním kole prezidentských voleb bodoval na Ústecku a v západočeském pohraničí. Zdroj: Český statistický úřad
Silnou podporu pak Zeman dostal od voličů z Ústeckého kraje (62:38). Zde nicméně Zemanovci výrazně uspěli už ve sněmovních volbách v roce 2010 a pevné pozice zde má i ČSSD.
Není bez zajímavosti, že Ústecký kraj spolu se Sokolovskem, Tachovskem a Domažlickem, tedy místa, kde by dnes mohla stát cedule "Tady je Zemanovo", patřil v prvním kole prezidentských voleb mezi regiony se silnou podporou Jana Fischera. Úřednický expremiér před druhým kolem voleb Zemana nepřímo podpořil.
