V současnosti odchází v České republice do důchodu lidé ve věku kolem 62 let, což je o rok méně než je průměr v zemích OECD. Česko plánuje výrazné zvyšování věku odchodu do důchodu a postupné sjednocení podmínek pro muže a ženy, ke kterému dojde v roce 2041 pro důchodový věk 66 let a 8 měsíců.
V plánování zvýšení hranice odchodu do důchodu však nejsme jediní. V roce 2040 půjdou do penze lidé starší 67 let i v Austrálii, Dánsku, USA a Velké Británii. Jsou ovšem země, kterým se daří držet konstantní výši důchodového věku, jako je například Nizozemí. Mezi země s nejnižší věkovou hranicí bude v budoucnu patřit Francie.
| Země | 2010 | 2020 | 2030 | 2040 | 2050 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Austrálie | 65 | 65 | 66 | 67 | 67 | |
| Česká republika | 62,16 | 63,33 | 65 | 67 | 68 | |
| Dánsko | 65 | 65 | 67 | 67 | 67 | |
| Francie | 60,5 | 61 | 61 | 61 | 61 | |
| Itálie | 59 | 61 | 65 | 65 | 65 | |
| Maďarsko | 60 | 64,5 | 65 | 65 | 65 | |
| Nizozemí | 65 | 65 | 65 | 65 | 65 | |
| Spojené království | 65 | 65 | 66 | 67 | 68 | |
| USA | 66 | 66 | 67 | 67 | 67 | |
| Zdroj: http://www.dgaep.gov.pt/upload//RIareas/Pensions_at_a_glance_2011.pdf, www.mpsv.cz | ||||||
Problém Česka je však, na rozdíl od mnoha vyspělých zemí, ve vysoké závislosti důchodců na státních penzijních dávkách. "Průzkum OECD uvádí, že v České republice tvoří státní důchod 99,3 procenta z celkových příjmů penzistů. Oproti tomu v Nizozemí, které je často udáváno jako příklad dobře fungujícího penzijního systému, pochází téměř polovina příjmů z vlastní kapsy důchodců," upozorňuje Josef Beneš, generální ředitel Raiffeisen penzijní společnosti. Průměrně tvoří v zemích OECD soukromé zdroje v důchodu 19,5 procenta z celkových příjmů penzistů.
Otázkou tedy je, zda nám bude stát dávat v budoucnu tak vysokou penzi, abychom z ní dokázali vyžít. Podíváme-li se na vývoj výše vypláceného důchodu v minulých dvou desetiletích v České republice, na první pohled se zdá, že roste. Spolu s rostoucí penzi je však nutné brát v úvahu také inflaci. Ve skutečnosti se tedy důchod snižuje. Prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda si myslí, že dnešní 35letí budou mít penzi od státu dokonce poloviční, než je teď (více čtěte zde).
NepřehlédněteSpočítejte si výši své penze on-line na FINmarket.cz. |
Na nepříznivý vývoj důchodů upozorňuje i kalkulačka ministerstva práce a sociálních věcí, pomocí které si můžete vypočítat přibližnou výši svého důchodu. Více v článku Spočítali jsme důchodové vyhlídky...
Příklad: V případě, že jste muž, pobíráte měsíčně 24 061 korun, což je průměrná mzda v České republice a odcházel byste do penze letos, byl by váš důchod od státu podle ministerské kalkulačky 11 264 korun měsíčně.
Pokud půjdete do důchodu za deset let, sníží se měsíční penze na 10 314 korun.
Dnešní čtyřicátník půjde do penze v roce 2040 a v současných cenách ho čeká měsíční penze 8 133 korun.
Nejhorší vyhlídky mají ti, kteří se narodili po revoluci, tedy po roce 1989, pro ně stát předvídá penzijní dávky ve výši pouhých 6 346 korun.
Druhý pilíř v Evropě
Penzijní systém pálí všechny vyspělé státy světa. Výraznou roli v důchodové politice hraje i takzvaný druhý pilíř. V Evropě funguje již léta. V některých státech je dokonce povinný (Bulharsko, Maďarsko, Polsko nebo Švédsko). Nepovinný, ovšem zároveň hojně využívaný, je v USA, Velké Británii, Dánsku či Nizozemí.
Právě dánský a nizozemský systém byly v minulých letech označeny studií společnosti Mercer za nejefektivnější a nejudržitelnější penzijní systémy světa.
V Nizozemí je věk odchodu do důchodu stanoven na 65 let, s jeho dalším zvyšováním se nepočítá. Stěžejní roli v důchodovém systému má právě druhý pilíř. Hlavní roli v něm hrají úspory zaměstnanců a příspěvky jejich zaměstnavatelů, které stát podporuje nejrůznějšími daňovými výhodami.
Výsledkem je 96procentní účast ve druhém pilíři. Výše, jakou se zaměstnavatel podílí na důchodovém spoření svých zaměstnanců, závisí na kolektivním vyjednávání. Příspěvky zaměstnavatele do druhého pilíře jsou obvykle mezi šesti a 10 procenty hrubé mzdy, sami zaměstnanci si do druhého pilíře ukládají tři až sedm procent ze své výplaty.
Nizozemci pak mohou počítat s penzí kolem sta procent minulých příjmů, méně než polovinu tvoří dávky od státu, většinu pak úspory z druhého pilíře.
V Česku je zájem mizivý
Dorovnat snižující se státní penzi pomocí vlastního spoření se snaží i v Česku, od ledna stát zavedl druhý pilíř. Zatím do něj vstoupilo kolem 50 tisíc zájemců, což je výrazně méně, než se očekávalo. Původní odhady byly půl milionu účastníků do konce června.
"Jedním z problémů je malá informovanost občanů. Výjimkou nejsou klienti, kteří o penzijní reformě vůbec neslyšeli a mají minimální povědomí o povinných odvodech ze mzdy do důchodového systému. Druhým faktorem je obava o budoucí fungování pilíře v případě, že se k moci dostane opozice," vysvětluje rozpaky Čechů Josef Beneš.
Jeho slova potvrdil i výsledek průzkumu agentury Ipsos pro společnost Partners. Například sotva desetina Čechů tuší, jaké jsou přesné odvody do prvního pilíře, z něhož jsou vypláceni současní důchodci, 44 procent uvedlo špatnou odpověď a 48 procent pak zcela netuší, jak vysoké ty odvody vlastně jsou.
Podle investičního analytika společnosti Partners Aleše Tůmy může i tato neznalost ovlivnit rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře. "Lidé slyší dvě plus tři procenta, ale protože nevědí, k čemu tato čísla vztáhnout, mohou nesprávně vyhodnotit vhodnost spoření ve druhém pilíři," domnívá se analytik.
A důvodů, proč Češi druhý pilíř ignorují, je víc. Nevěří sice, že se o ně stát v budoucnu postará, ale nevěří ani tomu, že by současná reforma přežila byť i jen jedno volební období. Dalším důvodem je nemožnost ze systému vystoupit. Účastníci průzkumu pro společnost Partners volili jako nejčastější důvod proč se nezapojí "znárodnění" fondů. Zhruba čtvrtina Čechů si na penzi spoří jinde.
"Obavy ze znárodnění jsou naprosto liché, a kdyby Česká republika byla v takové situaci, aby byla nucena k tomuto kroku přistoupit, tak kolik by asi byla schopna vyplácet v pilíři prvním?" vyvrací obavy generální ředitel Partners Petr Borkovec a doplňuje, že odvody do druhého pilíře jsou v Česku minimální oproti odvodům v okolních zemích, a i tam došlo jen ke snížení odvodů. Ani na Kypru penzijní fondy neznárodnili.
"Myslíme si, že podoba reformy není ideální a určitě bychom si ji dokázali představit lepší, ale je to začátek a alespoň první krok k tomu vzít část prostředků, které padají do černé díry státu, a spořit si je na vlastním účtu. Upřímně si myslím, že vložení oněch pěti procent do fondu silné nadnárodní finanční instituce je větší jistota než u českého státu," dodává Petr Borkovec.
Věříte, že druhý pilíř v Česku vydrží?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 30. června 2013. Anketa je uzavřena.
K negativní náladě ve společnosti přispívá podle odborníků i špatná komunikace ve vysvětlování důchodové reformy ze strany státu a komplikovaný proces pro registraci poradců (obtížná a drahá certifikace).
Ani certifikovaný poradce však nemusí vždy poradit dokonale, vždy je dobré spoléhat na svůj rozum a definitivní rozhodnutí neuspěchat (přečtěte si jeden odstrašující příklad). Jaké jsou výhody a nevýhody druhého pilíře najdete zde. Když si kupujete novou lednici, také nejdete do prvního obchodu, ale provedete důkladný výběr předem. A to je lednice přístroj s životností kolem deseti let, do druhého pilíře se, pokud ho další vláda nezruší, upisujete navždy.
