"Podívejte se, jakou máme v práci pěknou šťabajznu..." Na sociálních sítích se to komentáři na kolegy a šéfy v práci jenom hemží. Běžné jsou veřejné statusy typu "mám příšerného šéfa" nebo "nesnáším svou práci". Lidé posílají i vulgární nebo jinak kontroverzní obsahy komentářů, anebo umísťují na internet nevhodné fotky z kanceláře. Jaká bude asi reakce personalisty, který má zrovna váš životopis na stole? Nebo šéfa, který vás má v týmu?
Nejznámějším případem ztráty zaměstnání kvůli aktivitě na sociálních sítích je případ Rostislava Kocmana, tehdejšího mluvčího Air Bank, který kvůli nevhodnému tweetu o pozadí své kolegyně musel ze své pozice odstoupit. Šlo o klasický případ, kdy uživatel nedokázal dostatečně oddělit svou pracovní a osobní roli na sociální síti.
Facebook není hospoda
V Česku takových případů zatím není mnoho, ale v zahraničí jejich počet roste. Podle poslední studie prováděné v Číně, Indii, Nigérii, Brazílii, USA a Velké Británii přišel každý desátý člověk o práci právě kvůli fotce či komentáři na sociální síti. Zkoumaný vzorek byl velký - průzkumu se zúčastnilo na šest tisíc lidí.
V anonymním prostředí internetu lidé rádi zapomínají na soudnost a zábrany. "Musíme si začít co nejdříve zvykat, že všechno, co o sobě napíšeme na Facebook nebo Twitter, může někdo "nepovolaný" vidět a použít kdykoli proti nám. Facebook není hospoda, není to místo, kde můžeme například pomlouvat svého zaměstnavatele nebo vkládat nemístné poznámky o svých kolegyních bez následků. Buďte si jistí, že se vždy najde někdo, kdo si udělá screenshot vašeho přešlapu," upozorňuje odborník na internet a sociální sítě Tomáš Hodboď.
Připomíná, že mnoha problémům v této oblasti by se dalo předejít, kdyby lidé na Facebooku věděli, jak nastavit své soukromí a jak sdílet určitý obsah jen s danou skupinou lidí.
Pozor na fotky
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit na jobDNES.cz. Zaujměte potencionálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. |
Odborníky zaráží, s jakou otevřeností lidé sdílí na sociálních sítích především své soukromé fotografie. "Snímky jsou přitom prvním materiálem, který bude ať už potenciálního či stávajícího zaměstnavatele zajímat. Nedávejte na sociální sítě veřejně dostupné fotky, které vás zobrazují v kompromitujících situacích, například v notně podroušené náladě na večírku. Nepřidávejte si ani sdílené fotografie se sexuálním podtextem nebo jinak vulgárním obsahem," radí Lubomír Husar z pracovního portálu Cliqjobs.com. Doplňuje, že nevhodné jsou rovněž fotky z návštěvy politicky orientovaných akcí.
Headhunterka Markéta Švedová z Recruit.cz doporučuje věnovat pozornost nejen tomu co píšete sami na sociální sítě, ale také to, co o vás píší napojené kontakty. "Informace se valí jako lavina. V případě náborů nového zaměstnance je dnes naprosto běžný úkon, že si konzultant nebo personalista kandidáta zkusí na internetu vyhledat a dozví se tak i pár důležitých věcí, které kandidát v životopise nebo při pohovoru třeba nezmínil," říká Markéta Švedová.
Informace, které jste uvedli v životopisu, tak musí být v souladu s informacemi, které na vás internet prozradí. "Rozpor mezi životopisem a veřejně přístupnou informací nebudí dobrý dojem. Nedávno jsem se setkal s případem, kdy byl kandidát podle životopisu manažer. Podle tiskové zprávy, kterou poslal na online-média jeho tehdejší zaměstnavatel, to ale byl řadový člen obchodního týmu. Personalista tak neví, čemu má věřit," upozorňuje na chyby Lubomír Husar.
Systematické lustrování se u nás teprve "rozjíždí"
Jaroslav Páviš, manažer z ManpowerGroup se se systematickým monitoringem ze strany firem zatím nepotkal, ale signály takového lustrování se prý už objevují. "Prozatím se jedná o individuální zájem konkrétních manažerů o některé uchazeče či zaměstnance, jaký život žijí na sociálních sítích. Většinou to ale pramení z jejich obecného zájmu a sítě toto zjednodušují. Běžně se objevuje zjišťování neformálních referencí například na základě společných známých na LinkedIN," říká Jaroslav Páviš, který už se setkal s případem, kdy nevzali kandidáta na volné místo právě kvůli negativním komentářům na něj na internetu.
Ondřej Čihař z internetové společnosti Etnetera, která vytváří velké weby, se na profily kandidátů i zaměstnanců dívá. "Doplní to obrázek o člověku, který se k nám hlásí na volné pracovní místo. Pokud bych našel nějaké nevhodné poznámky či fotky, nezarazil by mě obsah, ale především to, že si dotyčný neuvědomuje důsledky svého jednání. Bylo by pak otázkou, zda si bude uvědomovat důsledky i v jiných věcech," říká Ondřej Čihař.
Stávající zaměstnance pak naopak podporuje, aby se na sociálních sítích prezentovali, aby publikovali a sdíleli informace. "V našem oboru je to téměř nutnost budovat si osobní značku na internetu."
Zatím se nesetkal s nevhodnými poznámkami kolegů, které by musel řešit. "Kolegům důvěřujeme, že citlivé informace nevynesou ven. Pokud se objeví nějaká přirozená kritika práce, tak o tom diskutujeme," dodává Ondřej Čihař.
Ačkoli se v personalistice v Česku čím dál častěji objevuje potřeba zakomponovat sociální sítě do výběru kandidátů, tento trend u nás zatím není tak silný jako například v zahraničí. "Myslím si, že HR oddělení a specialisté ještě nevyužívají sociální sítě tak, jak by mohli a měli," uzavírá Tomáš Hodboď.
