Původně chtěli cider dovážet z Británie. Kontaktovali tamější výrobce, ale nevyšlo to. „Náš trh pro ně nebyl zajímavý a když už bychom sem něco dovezli, tak by byly ceny vysoké. Dohodli jsme se tedy, že když máme u nás dobrá jablka a je jich tu dost, každý rok se dokonce třetina úrody vůbec nesklidí, že budeme vyrábět ryze český cider,“ říká Ondřej Frunc.
Tehdy dali s Cyrilem dohromady 20 tisíc korun a vyrazili na nákup demižonů, hadiček, domácích odšťavňovačů a několika desítek kilogramů jablek. Bylo to v létě 2010. „Naplnili jsme čtyři demižony, zkusili jsme různé kvasinky a už to jelo. Tři demižony byly nechutné, ale ten jeden byl výborný. A to nás motivovalo,“ vypráví o začátcích podnikání Ondřej Frunc.
CiderJe to jemně perlivý, zlatavý, alkoholický nápoj. Vyrábí se kvašením vybraného jablečného moštu, podobně jako víno nebo šampaňské. |
Vyrábět cider jste se prý naučili na YouTube.
Ano, postupně jsme hledali informace o výrobě i jinde na internetu. Koupili jsme si různé knihy a psali do Anglie výrobcům cideru, abychom se s nimi poradili. Jsou to vesměs nadšenci, kteří diskutují o každém problému na chatech a byli ochotní pomoci. Technologické postupy jsme konzultovali s českými vinaři, neboť část té naší práce je s jejich totožná.
Pronajali jsme si nebytový prostor, koupili tank a v roce 2011 jsme narazili první šarži. Prodali jsme náš první cider do několika restaurací a také se tehdy jeden demižon dostal k panu Cuketkovi (recenzent české gastronomie, pozn. redakce). Ten o nás napsal relativně dobrou recenzi a najednou jsme měli 150 objednávek na stole a začali jsme být lehce ve stresu. A od té doby jsme v něm vlastně pořád.
Prodávali jste i na farmářských trzích?
Farmářské trhy jsou pro rozjezd podnikání určitě dobré místo, dáte o sobě vědět, získáte první zákazníky a zpětnou vazbu. Teď už tam ale neprodáváme. Dodáváme do restaurací a barů po celé republice, nasmlouváno jich máme přes tři stovky.
Uvažovali jste i o maloobchodu?
Dostat se do maloobchodní sítě je pro malovýrobce, jako jsme my, téměř nemožné, řetězce mají hrozné podmínky: obrovské marže a chtějí velké množství zboží, které ani nevyrobíme.
Poptávka po vašich nápojích se rok od roku zvyšuje. Letos dokonce pětinásobně oproti loňskému roku. Co za úspěchem podle vás stojí?
Pomohlo nám nejenom to, že jsme se rozhodli jít konvenčnější cestou a vyjít vstříc trhu, který žádal sladší cider s bublinkami. Původně jsme preferovali sušší bez bublin. Pomohlo i to, že jsme přešli na menší balení, z velkých bag-in-boxů jsme začali plnit sedmičky a pak malé lahve 0,33 litrů. A právě s třetinkami jsme zaznamenali obrovský úspěch.
V poslední době pomohla zvýšit zájem i velká reklama na cider dvou velkých pivovarů, které uváděly na trh své výrobky. Díky ní totiž povědomí o kategorii vzrostlo během několika dní z nuly na sto.
Ale zároveň máte velkou konkurenci, ne?
My cílíme na jinou skupinu zákazníků, konkrétně na naše vrstevníky. Věříme, že to generačně funguje a že nás naši zákazníci podrží, zůstanou nám věrní, i když přijdou na trh jiní hráči.
Začínali jste doma na zahradě, dnes už fungujete v pivovaru.
Jak jsme rostli, potřebovali jsme větší prostory. Náhodou jsme narazili na volné sklepení v bývalém secesním pivovaru Kročehlavy v Kladně. Majitel objektu nám vyšel vstříc, dokonce nám prostory zrekonstruoval podle našich přestav. Celou dobu nám fandí a pomáhá, protože si přál, aby se do objektu vrátila výroba nápojů. Máme obrovské štěstí, že to naše nadšení pro práci přechází mnohdy i na jiné lidi, bez jejichž pomoci bychom to měli podstatně těžší. Postupně zaplňujeme v pivovaru více a více prostor, za pár dní tam otevřeme i vlastní moštárnu.
Kolik už zaměstnáváte lidí?
Dlouho jsme to dělali sami, jen s brigádníky, letos v lednu jsme ale začali nabírat zaměstnance. V současnosti jich máme šest, většina je ve výrobě. A možná budeme hledat další. Přijali jsme na plný úvazek lidi, kteří se nám osvědčili právě na brigádě, a s nimiž jsme si padli do noty.
Náklady na nové vybavení, technologie a provoz jsou jistě vysoké. Půjčili jste si?
Peníze jsme neměli. Všechno, co jsme vydělali, jsme vraceli do firmy, to ale nestačilo. Takže jsme hledali investora, který by se do firmy zapojil nejenom finančně, ale i pracovně. Máme přece jenom dost neotřelý byznys plán a spousta lidí nás od toho odrazovalo.
Naše výroba nenabízí tak slibnou návratnost investice jako například nové projekty v oblasti IT. Ale zase je za tím příběh, má to duši. Nakonec jsme se domluvili se dvěma nadšenci a ti nám náklady částečně zainvestovali výměnou za podíl ve firmě.
Chuť cideru ovlivňuje kvalita jablek, kde je kupujete?
Většinu bereme z ekologického projektu v Bílých Karpatech, který zachraňuje sady s lokálními starými českými odrůdami. Vykupují pro nás jablka od drobných pěstitelů z okolí Hostětína.
Kromě jablečného a hruškového cideru nabízíte ještě přírodní limonády a letošní novinkou je také černá, neslazená ledová káva ve skle.
Měli jsme technologie na zalahvování a věděli jsme, že už umíme vyrobit i nealkoholické nápoje a neuspokojovala nás nabídka na trhu, takže jsme udělali jablečnou limonádu, něco ve smyslu německého apfelschorle, a nabídli jsme ji na půlmaratonu v Babicích. Vypilo se tam všechno, takže jsme se do toho pustili.
Pak jsme udělali ještě maté limonádu a další s příchutí zázvoru, anýzu a šípku. Unikátní jsou v tom, že mají vysoký ovocný podíl a jsou bez cukru. Přemýšleli jsme dlouho nad tím, jak to udělat, aby v tom nebyly konzervanty a mohly tam zůstat dusičnany z ovoce a nebouchalo to v ledničce. Věděli jsme, že jedna sodovkárna v Anglii to dělá. A odtud nás jedna dobrá duše navedla na správnou cestu.
A jak jste tvořili ceny nápojů?
Cenotvorba je složitá otázka. Chtěli jsme mít kvalitní výrobky, luxusně balené, za lidovky. Ukázalo se to ne jako úplně skvělý plán, ale snažíme se stále ještě ty ceny držet. Takže limonády dostanete za 32 korun a cider za 38 korun. Tam jsme limitovaní cenou piva, chtěli jsme cider nabídnout právě jako alternativu k pivu a vínu.
A co dál?
Máme miliony nápadů. Teď jsme ve fázi, kdy chceme doladit logistiku, protože prudký nárůst výroby jsme trochu logisticky nezvládli. Občas se stane, že dovezeme jiné zboží, než bylo objednáno, občas máme zmatek ve fakturách a občas hledáme brigádníky na poslední chvíli, i když dopředu víme, že budeme nápoje prodávat na blížícím se festivalu.
Za pár dní nám začne fungovat vlastní moštárna, a pomalu se tak poohlížíme po tom, kde koupit nějaký starý sad a pěstovat vlastní jablka. No, nebylo by to hezké mít svůj sad, svou moštárnu, své jablářství a svou hospodu?
