Jak dlouho dopředu musí zaměstnavatel oznámit zaměstnancům, že jim nařizuje dovolenou a jakým způsobem to musí oznámit? Jak dlouhou dovolenou může nařídit a kolik dnů?
Pro čerpání dovolené platí některá pravidla, která jsou stanovena přímo v zákoníku práce, a která musí dodržovat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Zaměstnavatel může nicméně k jejich provedení či detailnějšímu stanovení přijmout vnitřní předpis, který ale musí zákonná pravidla respektovat.
Najděte si novou, skvělou práciDenně žhavé pracovní nabídky. Vytvořte si zdarma životopis. Potřebujete poradit? Zeptejte se v poradně jobDNES. |
Tak především by měl u každého zaměstnavatele existovat písemný rozvrh čerpání dovolených, kterému se všeobecně říká plán dovolených. Přijímá se zpravidla na rok, ale samozřejmě se může týkat i kratšího období, například jen léta.
Pokud působí u zaměstnavatele odborová organizace, tak ta s rozvrhem musí vyslovit předem souhlas. Rozvrh by měl být připraven tak, aby zohledňoval jednak provozní situaci ve firmě, tak oprávněné zájmy zaměstnanců, například když si budou chtít vybrat dovolenou o prázdninách, protože mají děti školou povinné.
Jak rozvrh dovolených zaměstnavatel připravuje?
Dvojím způsobem. Buď vyzve zaměstnance, aby mu sdělili své představy o datu čerpání dovolených. A pokud to nekoliduje s jeho provozními potřebami, rozvrh schválí. Nebo sám vypracuje návrh na termíny čerpání dovolených, kde již zohlední provozní potřeby a následně podle požadavků či připomínek zaměstnanců, je-li možno jim vyhovět, návrh plánu upraví a vydá.
A co když si potřebuji termín dovolené změnit?
Plán není žádné dogma a je možno ho i v průběhu roku měnit. Ale mělo by se tak dít po projednání obou stran, tedy zaměstnavatele a zaměstnance. Pokud se změnou zaměstnavatel souhlasí, je možno dovolenou čerpat v jiném termínu.
„Hromadná dovolená, nařízená z provozních důvodů, nesmí být delší než dva týdny,“ říká advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff.
Někdy stále přežívá názor, že zaměstnanec čerpání dovolené zaměstnavateli pouze oznamuje a že on mu takové čerpání musí umožnit. Toto je názor nesprávný, neboť dobu čerpání dovolené skutečně určuje zaměstnavatel. Nicméně platí, že musí umožnit, tedy určit čerpání dovolené, bezprostředně po mateřské (po rodičovské) dovolené, byl-li o to požádán.
A kdy musí zaměstnavatel oznámit čerpání dovolené?
Zákoník práce stanoví, že tak musí učinit alespoň 14 dnů předem, a to dokonce písemně. Pokud jde o čerpání dovolené v termínu či termínech podle plánu dovolených, jde spíše o formalitu či jen připomenutí, neboť se dá předpokládat, že zaměstnanec má tuto dobu na paměti a počítá s takovým čerpáním. I v tomto případě oněch 14 dnů nemusí být dodrženo, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že mu určenou dobu čerpání sdělí v kratší době.
A jak dlouhá může dovolená být?
Dovolená by měla být čerpána zpravidla vcelku, a to do konce kalendářního roku, ve kterém na ni vzniklo právo. Čerpání vcelku je doporučená zásada, nicméně v praxi ne vždy k tomu z různých důvodů dochází. Pokud se tedy dovolená čerpá po částech, měla by v takovém případě alespoň jedna její část činit alespoň dva týdny vcelku.
Nicméně ani toto není nepřekonatelná podmínka, neboť zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem i na jiné délce čerpání dovolené. Takže kratší čerpání než dva týdny je sice také možné, ale jen když s tím bude zaměstnanec souhlasit. Bylo by tedy v rozporu s právními předpisy, kdyby zaměstnavatel nařídil zaměstnanci čerpání jeho dovolené v průběhu roku, a to jen po týdnech a zaměstnanec by s takovým rozvržením nesouhlasil.
A jak je to s hromadnou dovolenou?
Zaměstnavatel může nařídit všem svým zaměstnancům nebo části z nich i hromadné čerpání dovolené. K tomu může ale dojít jen po dohodě s odborovou organizací a jen pokud je to nezbytné z provozních důvodů, tedy například při hromadné odstávce strojů sloužících k pásové výrobě. Délka hromadného čerpání nesmí v takovém případě přesáhnout dva týdny, u uměleckých souborů čtyři týdny.
Ovšem existují výjimky, kdy zaměstnavatel dovolenou nenařizuje, že?
Konkrétní dobu čerpání dovolené určuje vždy zaměstnavatel právě podle onoho plánu čerpání dovolené. Ale například nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení, i když v dnešní době je toto již málo praktické, nicméně v zákoníku práce to stále zůstává. Dále v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, nebo v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské, nebo rodičovské dovolené nebo zaměstnanec na rodičovské dovolené.
