Nakazit se tedy můžete nejen v dopravním prostředku, ale také v práci. Ukázal to průzkum portálu Práce.cz, kterého se zúčastnilo 3 353 lidí.
Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců (74 procent) přiznalo, že chodí do práce, i když jsou nemocní.
Důvody pro to jsou však různé. Čtyři z deseti lidí se bojí, že by s výší nemocenské nevyšli, 28 procent tvrdí, že nemají za sebe náhradu, pracovat tedy v každém případě musí, a sedm procent zaměstnanců má strach, že by je propustili.
A proto si osm procent lidí bere v době nemoci dovolenou. Pouze 11 procent zásadně zůstává doma na nemocenské. A sedm procent dotazovaných má to štěstí, že jsou zdraví a ani si nevzpomněli, kdy naposledy stonali.
„Chodit do práce během chřipky nebo virózy je bezohledné zejména vůči kolegům, i když můžeme chápat, že pokles příjmů je zejména u profesí závislých na provizích nebo spropitném výrazný. I manažer by měl zasáhnout. Situace, kdy lehne s chřipkou najednou celé oddělení, pro něj bude velice nepříjemná,“ připomíná Hana Kostovičová z pracovního portálu Prace.cz.
Zaměstnanec má právo na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti delší než tři dny. Do 14. dne nemoci vyplácí dávku zaměstnavatel, počínaje 15. dnem pak povinnost platby přebírá ČSSZ. |
Právě proto v některých firmách nabízejí takzvané sickdays. Většinou jsou to tři dny, které můžete proležet doma bez toho, že byste přišli o peníze. Když k tomu přidáte dva víkendové dny, obvykle to na vyléčení virózy stačí a přitom nenakazíte celý kolektiv.
Zároveň je v některých podnicích možné domluvit přeskládání směn, i v tom případě zůstává nárok na standardní mzdu. Není však možné nutit zaměstnance k práci během nemoci.