Jedna upomínka, druhá upomínka, výzva k zaplacení... „Bylo to strašné. Výhružné dopisy se na mě jen sypaly. Už jsem nevěděla, kudy kam,“ vzpomíná na dobu před pár lety Růžena Kovaříková, jejíž dluhy ze spotřebitelských úvěrů se vyšplhaly k závratné částce - k téměř 750 tisícům korun.
Začalo to prý rozvodem. Musela si půjčit na koupi podílu domu, ve kterém chtěla zůstat. Pak následovala další půjčka, tentokrát na plastová okna. Do toho přišla výpověď z práce a hledání nového uplatnění, což pro ženu před důchodem nebylo snadné. A objevil se e-mail od dcery, že nutně potřebuje poslat nějaké peníze, protože zůstala ve Španělsku, kde žije, bez práce a musí zaopatřit své dvě děti.
Kde poradí zdarma |
„Řešila jsem to dalšími a dalšími půjčkami. Jednou od Providentu, další od Home Credit, pak jsem vybrala kontokorent, dočerpala limity na kreditních kartách... Jednoho dne jsem se svěřila kolegyni v nové práci, a ta mi poradila podat žádost o insolvenci,“ vypráví dnes jednašedesátiletá pracující důchodkyně.
Pomoc našla u odborníků
Loni v září se tedy vypravila do Poradny při finanční tísni. Ta nabízí bezplatné poradenství spotřebitelům v situaci, kdy v důsledku změny své životní situace nemohou řádně platit své dluhy.
„V době, kdy se paní Kovaříková obrátila na naši poradnu, již byla vedena v registrech dlužníků a řešení restrukturalizací úvěrů, případně jejich konsolidací, již nebylo možné. Dluhy dosáhly takové výše, že i při prodeji podílu na nemovitosti by s ohledem na prodejní cenu byl zaplacený pouze zlomek dluhu. Proto jsme považovali za vhodné řešení oddlužení podle insolvenčního zákona,“ říká Alena Doubková, právnička z Poradny při finanční tísni. Soud ženě schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře.
„V současnosti pracuji v zahradnictví, kde mám bez pár korun 14 tisíc měsíčně. Celá tato částka jde na dluhy. Pak ještě pobírám důchod ve výši 10 600 korun, ze kterého platím správce insolvence, což je měsíčně 1 580 korun. Zbývá mi na živobytí, na vše, 9 tisíc korun. Není to sice nic moc, ale nepiji, nekouřím, tak s tím vystačím,“ vypočítává žena. Za pět let by měla svůj dluh celý splatit.
Počet lidí v insolvenci roste
V insolvenci se ocitá stále více lidí. Zatímco před pěti lety se do insolvence podle statistiky společnosti Creditreform dostalo zhruba pět tisíc lidí, loni to bylo už téměř 32 tisíc osob.
Na Poradnu při finanční tísni se loni obrátilo v průměru 928 nových klientů měsíčně, v lednu tohoto roku pak 1 116 nových klientů. Nejzatíženější pobočkou je Praha, dále Ústí nad Labem a Ostrava. Nejvíce chtějí klienti diskutovat především o hrozící exekuci a možnosti oddlužení, tedy o osobním bankrotu.
Poradna při finanční tísni
|
K insolvenci vede nejčastěji cesta plná nevhodných finančních produktů, které si lidé berou na pořízení nejrůznějších věcí. Postupem času ovšem zjišťují, že nevydělávají tolik, aby byli schopni pokrýt běžné splátky úvěru a situaci řeší dalšími produkty u bank či u nebankovních poskytovatelů.
„Pokud klient nemá ze svého obvyklého příjmu prostředky na hrazení běžných splátek, není možné, aby předpokládal, že další měsíc bude mít na splácení vyšších splátek z nových dluhů,“ dodává právnička Alena Doubková. Každou půjčku je tak třeba velmi pečlivě zvážit.
Problém mají třicátníci, čtyřicátníci
Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením, a to tak, že dlužník sám podá k soudu takzvaný návrh na povolení oddlužení. Loni soudci povolili oddlužení zhruba 25 tisícům lidí, přičemž o něj požádalo asi 30 tisíc osob. Oddlužení probíhá buď formou zpeněžení majetku dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu.
Podle novely Insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost v roce 2014, se zkoumá zejména povaha dluhů každého žadatele o oddlužení. Základní podmínkou povolení oddlužení je, aby dlužník neměl dluhy z podnikání. Zvažuje se však i doba vzniku dluhu, výše a četnost a doba.
Podle údajů Creditreform je nejvíce dlužníků ve věku 31 až 40 let. V celkovém počtu zabírají 30 procent. Podíl 26 procent mají lidé ve věku 41 až 50 let. Dále jsou zastoupení osoby ve věku 51 až 60 let, se šestnácti procenty třicátníci a mladší a na posledním místě jsou penzisté s 11 procenty.
