Pražští senioři pracují déle, přestože mají vyšší důchod než ostatní

Důchodci v Praze pracují, a to i přesto, že dostávají nadprůměrné penze. Od svých vrstevníků se liší i tím, že mají vyšší vzdělání a pracují v kvalifikovaných profesích. Třetinu z pracujících seniorů představují učitelé, lékaři či právníci.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Je jim 65 let a více. Přesto každý den ráno dodržují stejný rituál jako již desítky let. Čeká je ranní cesta přeplněnou tramvají do zaměstnání. V tom se neliší od desítek tisíc mladších kolegů.

I když už by měli na to nárok, odchod na odpočinek totiž senioři v Praze stále častěji odkládají. Dokazují to také odborné studie.

Český statistický úřad (ČSÚ) například vytvořil analýzu s názvem Senioři v hlavním městě Praze 2015, podle níž v metropoli pracuje 18 400 seniorů, což je osm procent z celkového počtu pracujících v Praze. Jedná se o nejvyšší poměr v celém Česku. Celorepublikový průměr je totiž pět procent.

Technici, lékaři. Profese dříve narozených

Více přitom pracují muži-senioři, v Praze jich je 12 300. Podle statistiků kvůli většímu počtu vhodnějších pracovních příležitostí. „Hranicí zlomu, kdy muži definitivně přestávají být ekonomicky aktivní, je věk 68–69 let. V případě žen 66–67 let,“ uvedl Tomáš Mládek z ČSÚ.

Pražští senioři

• V Praze je dnes celkem 267 tisíc seniorů. Do roku 2050 by jich mělo přibýt o šest procent více, cca 283 tisíc.
• Dnes v metropoli pracuje 18 400 seniorů, a to i přes vyšší průměrné důchody. Zhruba 12 000 korun.
• I tak mezi městskými částmi panují značné statistické rozdíly. Nejvyšší průměrný důchod mají senioři v Praze 6. U mužů je to 13 194 korun a u žen 11 141 korun. Naopak nejnižší důchody pobírají senioři v Praze 1, 12 322 korun muži a 10 684 korun ženy.
• Praha 1, 2 a 6 má seniory s nejvyšším vzděláním. Naopak je tomu v Praze 22.

Zdroj: ČSSZ, ČSÚ

Senioři pracující v Praze se oproti svým vrstevníkům v ostatních českých regionech také liší vyšším dokončeným vzděláním. Vysokoškoláci převyšují republikový průměr o 11,9 procenta. A maturantů je mezi pracujícími důchodci o 9,7 procenta více, než je tomu v České republice.

Vyšší úrovni vzdělání odpovídá také škála profesí. Přibližně třetinu z pracujících seniorů představují učitelé, lékaři, právníci a specialisté ve stavebnictví.

Přibližně 17 procent Pražanů ve vyšším věku pracuje coby techničtí a odborní pracovníci. Vyloženě ženskou doménou jsou podle statistiků pozice ve zdravotnictví a sociální sféře. V nich působí 67 procent zaměstnaných žen ve věku 65 a více let.

Náklady jsou v Praze vyšší, i proto musí senioři pracovat

Pražští penzisté pracují i přesto, že jejich průměrné důchody jsou vyšší než celorepublikový průměr, u mužů až o dva tisíce korun měsíčně, u žen zhruba o tisícikorunu. A do zaměstnání je nežene jen a pouze to, že v hlavním městě je pro ně dostatek příležitostí. To koneckonců potvrzují také sociologické průzkumy.

„Důchodci, kteří ještě pracují, uváděli v anketě nejčastěji, že tak činí z důvodu udržení životní úrovně. Tak odpovědělo 27 procent dotázaných,“ shrnuje Jiří Kalmus, spoluautor analýzy ČSÚ.

Životní náklady jsou v Praze vyšší než v jiných částech Česka. Proto například obecně prospěšná společnost Člověk v tísni před časem upozornila na jev, kdy se senioři po ztrátě partnera dostávají do dluhové pasti. A to kvůli vysokým nájmům, které ještě v páru zvládali hradit, ale jako ovdovělí již ne.

Z toho důvodu některé pražské radnice zavádějí sociální programy, které mají těmto lidem pomoci. Třeba takovou zdánlivou drobností, jako jsou obědy zdarma.

„Obecně platí, že životní náklady jsou v hlavním městě vyšší a je třeba mít vyšší rezervu,“ uvedl Daniel Hůle ze zmiňované organizace Člověk v tísni.