Stále více lidí v produktivním věku si stěžuje na špatnou paměť, na to, že zapomínají, například v práci zadané úkoly. Čím to je?
Lidé jsou v dnešní době vystaveni stresu a shonu ve stále se zrychlujícím životním tempu. Tohoto byli naši předci ušetřeni. Každý z nás má či měl někdy v životě pocit, že zapomíná, že se mu zhoršuje paměť, co si nezapíše, to neví, a špatně se soustředí. Částečně je to způsobeno tím, že jsme ve velkém časovém tlaku a děláme příliš věcí najednou. Býváme přepracovaní a přetížení. Toto je jasný důkaz, že svou paměť zanedbáváme, neprocvičujeme ji při běžných denních činnostech. Nepamatujeme si nákup, na jednoduché sčítání dvou čísel se používá kalkulačka a encyklopedické znalosti a údaje nehledáme v naší dlouhodobé paměti, ale na internetu. Je nutné procvičovat paměť, pozornost, koncentraci a další kognitivní funkce.
Co kromě stresu má na paměť špatný vliv?
Kromě dlouhodobého stresu jsou to potlačované emoce, kouření, velmi škodí přílišná konzumace alkoholu, naopak prospívá pít v přiměřeném množství pivo, které obsahuje vitamín B1 - základní potravinu pro mozek z pivovarských kvasnic. Negativně působí na mozek také nedostatek spánku. Pozitivní je sledovat v televizi dění ve světě, dokumenty, soutěže na trénování mozku, ne však laciné seriály a zábavné pořady, kdy mozek moc nepracuje. A negativně na paměť působí i stárnutí, kdy ubývá mozkových vláken a úchytů. Stárnutí nelze oddálit, ale stárnutí mozku lze zpomalit.
Hedvika Štolcpartová
 |
Zhoršuje se všeobecně paměť lidí?
Určitě na tom nejsme s pamětí tak špatně, ale je třeba s mozkem, stejně jako s ostatními svaly, stále cvičit. V dřívějších dobách bez techniky se lidé museli více spoléhat na svou paměť, předávali si ústně zkušenosti, příběhy, zkrátka paměti. Dnes se na nás valí nesmírné množství informací a náš mozek je nucen je třídit, vyřazovat, zapomínat, aby tím množstvím informací nepropadl chaosu. Díky trénování paměti se náš mozek může zlepšovat.
Jak se o paměť tedy starat?
Být nestále aktivní. Je třeba se učit stále novým věcem. Umět pracovat s počítačem by měla být v dnešní době samozřejmost. Každý den se naučit třeba slovíčko v cizím jazyce či technickou dovednost. Luštěme křížovky a slovní hříčky. Také karetní hry a skládání puzzlí jsou vhodné aktivity.
Fyzické a mentální cvičení, pravidelná tělesná aktivita mozku poskytuje dostatek cukrů a zásobení kyslíkem pro výživu neuronů, které tvoří mozkovou hmotu. Pro uvolnění těla a mozku se doporučuje hluboká relaxace, hluboké dýchání, meditace, chůze v přírodě a dostatek spánku. Dále kvalitní výživa obsahující též omega3 nenasycené mastné kyseliny, vitamíny, mozkové nutrienty jako ginkgo biloba.
Jak se díváte na psaní pracovních restů na papírek. Je to dobrý nápad?
Vůbec to není špatný nápad. Již tím, že jsou úkoly napsány, se posouvají z krátkodobé paměti do dlouhodobé, zvlášť jestliže si tyto své poznámky několikrát nahlas přečteme. Používáme mimoděk i vizuální paměť, viděný text se lépe ukládá do paměti.
Jste členkou České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Ta pořádá kurzy pro veřejnost po celý rok. Jaký je o ně zájem?
Společnosti pořádá kurzy pro studenty, matky na mateřské dovolené, invalidní a starobní důchodce, ale i lidi produktivního věku. Zájem o všechny kurzy je opravdu velký. Účastníci si prostřednictvím koncentračního cvičení a použitím paměťových strategií, jako je asociace a vizualizace ve spojení s paměťovou technikou ověří, že je jejich paměť stále dobře funkční.
A vyhledávají vaše služby například i firmy pro své zaměstnance?
Ano, mnohé firmy využívají v rámci svých vzdělávacích kurzů pro zaměstnance služeb trenérů paměti. Pomáhá jim to v práci, učí se pomocí mnemotechnik pamatovat si. Já osobně se ale zaměřuji na trénování paměti seniorů, neboť jsem sama seniorka a mohu s nimi sdílet jejich pocity. Při cvičeních je učím, jak uplatňovat informace, které mají uloženy v dlouhodobé paměti, ale nepoužívají je. Nabízí se zde možnost opět je využít v praktickém životě.
