Nejdřív se zalesknou oči oslněné světly, později se v záři reflektorů ze tmy vyloupne celá srna nebo divočák. Reflexivním sešlápnutím brzd a úhybným manévrem se dá předejít srážce jen občas - a často je to velmi riskantní. Při vysoké rychlosti většinou následuje náraz, po němž skončí zvíře mrtvé, nebo zraněné v příkopu u cesty.
Co dělat po srážce se zvěříPo srážce by měl každý řidič zavolat asistenční službu pojišťovny, nebo policii. Ta informuje také myslivce, kteří se postarají o zraněnou či mrtvou zvěř. Škodu je vždy dobré na místě zdokumentovat - platí pravidlo, že čím více fotografií, tím lépe. Sraženou zvěř si řidič nesmí přisvojit - je to považováno za pytláctví. |
Podle zástupců pojišťoven srážek se srnčí nebo černou zvěří přibývá. A potvrzují to i myslivci. Například v okolí Českých Budějovic jsou podle nich honitby, ve kterých už srnčí zvěř téměř neloví.
„Je to reakce na fakt, že každoroční přírůstek z takových honiteb zmizí. Nejvíce je to znát na silnicích. Jsou úseky, kde každoročně zahynou i desítky kusů zvěře,“ říká jednatel Okresního mysliveckého spolku České Budějovice Pavel Pletka.
Podle něj stavy srnčí zvěře klesají posledních pět až osm let – a houstnoucí doprava na tom má výrazný podíl. Silnice do krajského města se totiž často na dlouhé hodiny mění v obousměrně ucpané tepny, které zvěři brání v migraci. A aut přibývá i v nočních hodinách. Řidiči navíc často nesnižují rychlost ani v lesnatých úsecích, které jsou nepřehledné a setkání se zvěří se tam dá předpokládat.
Zvěř si na pachy zvyká
Myslivci se snaží střetům se zvěří bránit posledních několik let používáním pachových ohradníků. Ty odrazují zvířata od pohybu v blízkosti vozovek pomocí speciálních látek napouštěných do pěny nastříkané na stromech nebo kůlech.
Jejich nevýhodou je ale snižující se účinnost. Zvěř si totiž na pachy zvyká, i když je myslivci střídají. Účinnost navíc ovlivňuje i počasí, které urychluje odpařování odrazujících látek.
„V poslední době ale máme zprávy, že fungují i další opatření, například reflexní odrazky. V úseku od Nové Vsi na Týn nad Vltavou často přecházejí divočáci a kolegové nám odtud hlásili desítky sražených kusů. Od doby, kdy úsek chrání odrazky, počet sražených zvířat poklesl o víc než 80 procent,“ popisuje Pletka.
Na instalaci pachových ohradníků každoročně přispívá myslivcům Jihočeský kraj ve spolupráci s pojišťovnou Generali. Vybraná myslivecká sdružení mohou díky tomu chránit desítky kilometrů silnic.
„Na Písecku to je každoročně více než sto kilometrů a letos počítáme s podobnou délkou. Je to jediný způsob, jak můžeme zvěř aktivně chránit,“ říká jednatel mysliveckého spolku z Písku Josef Kloboučník.
Podle něj byl loni nejvíce frekventovaný úsek od Milevska na Mirotice. „V okolí Zvíkovského Podhradí loni podle místních myslivců zahynulo pod koly aut přes třicet kusů srnčí. Doprava tam byla hustější kvůli opravě Žďákovského mostu,“ uvedl Kloboučník.
„Čelní náraz je výrazně bezpečnější varianta“
Podle mluvčí České pojišťovny Ivany Buriánkové zvěř často způsobí na autech velké škody, kterým se řidiči mohou snažit sami zabránit.
„Především zvýšenou pozorností na rizikových úsecích, snížením rychlosti a pozorováním obou krajnic. Důležité je vědět, že vysoká zvěř či divoká prasata obvykle chodí ve skupinách a zvířata mají snahu těsně následovat předchozí zvíře,“ uvádí Buriánková.
Radí, aby řidiči při zpozorování zvířete přecházejícího silnici snížili rychlost a zhasli dálková světla. „V případě, že se už střetu nedá zabránit, měli by řidiči držet pevně volant v přímém směru. Čelní náraz je výrazně bezpečnější varianta, než se snažit zvířeti vyhnout nebezpečným manévrem.“
Myslivci tvrdí, že jen necelá polovina řidičů srážku se zvěří hlásí policii, která dále informuje i myslivce. Počet lidí, kteří nehodu oznámí, se poslední dobou zvětšuje. Důvodem ale nemusí být jen to, že srážek se zvěří přibývá. Mění se totiž podmínky proplácení škod, které zvěř na autech způsobí. A pro řidiče je tak výhodnější nehody hlásit.
„Zatímco v minulosti ji oznámili jen lidé s havarijním pojištěním, dnes může být taková náhrada škod, které se často šplhají do desítek tisíc korun, i součástí ručení povinného. Na peníze tak dosáhne mnohem více lidí,“ vysvětlil mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.
