Pracovala jsem dva roky na startupovém projektu. Nejprve na dohodu o provedení práce, později jsem vykonávala práce jako OSVČ. Nyní se chystám odejít a šéf přišel s tím, že musím podepsat dohodu o mlčenlivosti. Bojí se, že informace z firmy využiji jinde. Má na to právo?
V zákoníku práce je upravena povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Bližší konkretizace této povinnosti, například tedy právě povinnost mlčenlivosti, v zákoně výslovně upravena není a musí být tedy sjednána přímo v dohodě o provedení práce, případně přímo v dohodě o mlčenlivosti.
U OSVČ je úprava této povinnosti jiná, řídí se občanským zákoníkem. I tak ale podle § 2985 platí, že žádná osoba nesmí jiné osobě sdělit, zpřístupnit či využít obchodní tajemství, které může být využito v soutěži, a o němž se tato osoba dozvěděla tím, že jí tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě vztahu k zaměstnavateli.
Nekalosoutěžního jednání byste se dopustila pouze ve chvíli, kdy byste obchodní tajemství porušila v hospodářském styku způsobem, který dokáže vašemu zaměstnavateli přivodit újmu.
Dohoda o mlčenlivosti, a to jak se zaměstnancem, tak i s OSVČ, nemusí být uzavřena písemně. Vy jste ji však se zaměstnavatelem nesjednala vůbec, povinnost mlčenlivosti vám tedy nevznikla.
A kdy je možné takovou dohodu uzavřít?
Dohodu o mlčenlivosti lze uzavřít na dobu trvání pracovního poměru či práce konané mimo pracovní poměr, nebo na určitou dobu po jeho skončení. Pokud byste tedy dohodu o mlčenlivosti uzavřela i na dobu po ukončení vaší činnosti, byla byste zavázána k jejímu dodržení. Ze zákona však nemáte povinnost uzavřít tuto dohodu po skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce či činnosti jako OSVČ. Její uzavření je pro vás tedy dobrovolné.
„I přesto, že dohoda o mlčenlivosti nebyla uzavřena, nesmíte po dobu trvání pracovního poměru či dohody o provedení práce jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Ale po jejich skončení už tato povinnost neplatí,“ říká Jan Kozubek.  |
Pokud k němu však dojde, jste pak ale dohodu povinna dodržovat. Ve vašem případě vám zaměstnavatel nenabídl žádnou finanční ani jinou kompenzaci, kromě povinností by vám tedy nepřinášela žádné výhody. Záleží tedy pouze na vašem uvážení, zda má pro vás význam ji uzavírat.
Jen chci upozornit, že i v případě, že dohoda o mlčenlivosti uzavřena nebyla, vám po dobu trvání pracovního poměru či dohody o provedení práce stále trvá zákonná povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Chystám se přejít do jiného startupu, je pro mě výhodné pracovat pro firmu jako OSVČ, nebo mám raději žádat DPP?
Pokud pracujete na základě dohody o provedení práce, pracujete tedy v závislé práci podle § 2 a § 3 zákoníku práce. Definičními znaky závislé práce je vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.
Tyto znaky se však nevyskytují u podnikatelské činnosti, tedy u osob samostatně výdělečně činných. Zákoník práce však nebrání tomu, aby zaměstnavatel i se svým zaměstnancem uzavřel i takovou smlouvu, na jejímž základě bude dotyčný vykonávat činnost pro zaměstnavatele jako OSVČ. Musí se však jednat o činnost, která nevykazuje znaky závislé práce.
Zaměstnavatel při spolupráci s OSVČ „ uspoří“ na daních a dále pak na odvodech na zdravotní a sociální pojištění. Stává se i to, že zaměstnavatelé sjednávají tyto obchodněprávní smlouvy i ve chvíli, kdy výkon dané činnosti splňuje znaky závislé práce. Tento systém, známý jako švarcsystém, je však nelegální. Hrozí za něj vysoké pokuty od inspektorátu práce až do výše 10 milionů korun pro zaměstnavatele. Vám by hrozila pokuta až do výše 100 tisíc korun.
A musí být případná dohoda o provedení práce písemná?
Zákoník práce stanoví, že pracovní smlouva i dohoda o provedení práce musí být uzavřeny písemně pod sankcí neplatnosti. Tento nedostatek je však možno zhojit tím, že strany kdykoliv později dají svému ústnímu ujednání písemnou formu. Neplatnosti smlouvy se nelze dovolávat, pokud již zaměstnanec nastoupil do práce, což se tedy týká takových jednání, jimiž vzniká nebo se mění pracovní poměr, a též právní vztahy založené dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti.
V roce 2015 byl na základě Směrnice 2009/52/ES novelizován zákon o zaměstnanosti a konkrétně i § 136. V tomto ustanovení je stanoveno, že je zaměstnavatel povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nejedná se tedy pouze o pracovní smlouvy, ale i o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud by toto neměl, může být sankcionován.
Ochrana zaměstnance je u dohody o provedení práce oslabena hlavně při ukončování smlouvy, kdy při skončení práce konané na základě dohody o provedení práce výpovědí, nemá zaměstnavatel povinnost uvést důvody pro skončení, není-li uvedeno něco jiného. A pak také nemusí vyplatit zaměstnanci odstupné či dodržet delší než patnáctidenní výpovědní dobu.
Rozsah práce v dohodě o provedení práce je omezen na maximální počet 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se však započítává také doba práce, kterou jste v témže kalendářním roce konala na základě jiné dohody (případně dohod) o provedení práce.
Pokud jste tedy tohoto rozsahu dosáhla již po ukončení první dohody o provedení práce, nemohla s vámi být další již uzavřena. Dohoda o provedení práce musí ze zákona obsahovat ustanovení o době, na kterou se uzavírá. Její platnost tak končí například též uplynutím této doby, případně provedením práce, na níž byla dohoda sjednána.
